Umělecké terapie - číslo 05. Umělecké terapie - 5. číslo | Page 22

Kam sahá historie kreativní muzikoterapie?
Kreativní muzikoterapie je stará přibližně 80 let. Jejími autory jsou Paul
Nordoff a Clive Robbins, kteří s myšlenkou kreativní muzikoterapie přišli v roce
1938. Od té doby se toto pojetí hudební terapie rozšiřuje do celého světa.
V současné době se uskutečňuje vzdělání v kreativní muzikoterapii ve Velké
Británii, Austrálii a Kanadě. Je vhodná pro lidi s různým typem postižení.
Nemá na lidské tělo žádné vedlejší účinky. Hodně důležitá je ovšem spolupráce
klienta, kterého by měl terapeut motivovat k práci na sobě.
Co bylo impulsem, který tě dovedl k rozhodnutí věnovat se
muzikoterapii?
Jsem původem strojař, mám technické vzdělání a za svůj život jsem poznal
mnoho oborů lidské činnosti. Byl jsem dlouhou dobu nezaměstnaný. Přijel
jsem za svým bratrem, který se mi svěřil s tím, že se nemá kdo starat o jeho
dceru, která trpí těžkou formou autismu. Bratrovi jsem nabídl, že se tohoto
těžkého úkolu ujmu a budu se o neteř starat. Místo plánovaných několika
měsíců jsem v péči o svou neteř strávil 1,5 roku. Zajímal jsem se i o autismus
a o to, jak mohu nejlépe pomoci. Přihlásil jsem se proto do klubu Autistic do
Prahy. Chodil jsem na přednášky a dostával jsem různé materiály o autismu.
V novinách jsem si přečetl, že do ČR přijede paní profesorka Jean Eisler,
která uspořádá základní intenzivní kurz kreativní muzikoterapie. Tak jsem si
najednou řekl, že hudební terapie by mohla být moje parketa a přihlásil jsem
se do kurzu. Bratrovi jsem sdělil, že se o neteř dále starat nebudu. Vzpomínám
si, že moc nadšený tehdy z mého rozhodnutí nebyl. Ale dokázal mé rozhodnutí
respektovat.
Jaké metody a přístupy kreativní muzikoterapie používá?
Důležité je, aby terapeut dokázal naslouchat klientovi a přistupoval k němu
empaticky. Nezbytným předpokladem je schopnost naladění se na klienta.
Terapeut může mít dva tituly před jménem a tři za jménem. Pokud však
nedokáže klientovi naslouchat a schází mu empatie, dochází zpravidla k
tomu, že klient terapeutovi nesdělí všechny problémy, které ho trápí. Může se
například jednat o závažné problémy z období dětství a dospívání.
Z hudebního hlediska je velmi důležitá improvizace. Já s klienty improvizuji
jako bubeník, prostřednictvím rytmu. Hudební vědec a muzikoterapeut doc.
Arne Linka a prof. Jean Eisler dokázali improvizovat různé skladby na klavír,
22