Umělecké terapie - číslo 05. Umělecké terapie - 5. číslo

ROZHOVOR s Antonínem Kotačkou o muzikoterapii Mgr. Petr Škranc S Antonínem Kotačkou jsem se seznámil těsně před loňskými Vánocemi. Domluvili jsme si osobní schůzku v Náměšti nad Oslavou. Na našem prvním setkání jsme si povídali o duchovních záležitostech a o muzikoterapii. Měl jsem možnost nahlédnout i do prostor, kde se muzikoterapie uskutečňuje, a seznámit se s rozličnými hudebními nástroji z rodiny bicích. Pro náš rozhovor jsme si domluvili termín druhého setkání, kdy měl Antonín přijet do Brna. Po překonání různých organizačních překážek se rozhovor nakonec uskutečnil opět v Náměšti nad Oslavou. Jel jsem autem po zasněžené a zledovatělé cestě, ale všechny zimní i organizační nástrahy jsme úspěšně zdolali a výsledný rozhovor o životě a kreativní muzikoterapii za to určitě stál. Poznámka: S Antonínem jsme brzy našli společnou řeč a sám mi nabídl, že si budeme tykat. S radostí jsem nabídku přijal. Nejedná se tedy o mou nezdvořilost a neúctu ke starším lidem. Jak ses dostal k muzikoterapii? Je takové lidové přísloví, které říká „jako slepý k houslím“. Já jsem muzikant, který jako kluk začal hrát na chromatickou harmoniku a ve druhé kapele jsem přešel na bicí nástroje. Je mi 72 let a mohu říci, že mám bohatou a praktickou zkušenost s bicími nástroji. V roce 1995 jsem se seznámil s paní profesorkou Jean Eisler, ředitelkou centra Nordoff, Robbins v Londýně. Měl jsem to štěstí, že jsem byl jedním ze šestnácti lidí, kteří úspěšně absolvovali kurz hudební terapie Nordoff, Robinss, který tehdy paní profesorka pořádala v Myslibořicích v domově důchodců. Vzhledem k tomu, že jsem měl bohaté hudební zkušenosti a hrál na bicí nástroje, se mi zkoušky podařilo úspěšně absolvovat, a získat tak dekret o absolvování kurzu hudební terapie Nordoff Robbins. Na základě toho mě pak paní profesorka pozvala na roční stáž do Londýna, do centra hudební terapie Nordoff Robbins. Kvůli zdravotním problémům se však tato stáž neuskutečnila, bohužel. Pokud to vyjde, chystám se vyjet do Londýna letos na jaře. Všechny zkušenosti, které nám paní profesorka předala, uplatňuji dodnes zde v Náměšti nad Oslavou, a to včetně videozáznamů. Do hudební terapie samozřejmě nemohu přijmout všechny lidi. Věnuji se zejména lidem po mozkové příhodě, lidem s Parkinsonovou 19

Umělecké terapie - číslo 05. Umělecké terapie - 5. číslo | Page 19