Umělecké terapie - číslo 04. UT_umělecké terapie 4 | Page 4

Za stále sílící negativní vliv konzumní kultury na vývoj myšlení současné mladé prožívání, přicházejí jako na zavolanou muzea s nabídkou „léčby“ žáků formou
generace Čechů nesou značný díl zodpovědnosti především všudypřítomná média, zprostředkování umění a historie. Fenomenologicky zaměřené heslo „zpět k věcem
která dnes v představách nejednoho dítěte či teenagera figurují jako „jediní praví samým“ (Husslerl, 2001. str. 79), kterým jsme nadepsali první poznámku, nejenže
garanti zprostředkování vzrušujících zážitků“. Právě médiím se totiž na počátku poukazuje na jeden z filozofických pilířů arteterapie, ale také jde o zcela legitimní
21. století daří s úspěchem přinášet kromě žádoucích informací i celou plejádu připomínku myšlenky, že na interpretaci tohoto světa má být nahlíženo skrze naši
extrémních situací, jejichž syntézou si lze velmi jednoduše vytvořit nepravdivou zkušenost o něm… a že lidské chování je určováno spíše osobním prožitkem než
představu o mimořádné až výstřední podobě současného světa. Tento populárně vnější realitou.
líbivý, nicméně silně zkreslený obraz života, který bohužel svou vizuálně přitažlivou
tváří láká mladého člověka více než cokoliv jiného, má v konečném důsledku
krize v prožívání (např. Hogenová, 2005, srov. Tůma, Tůmová, 2010), se svorně Poznámka druhá… „Být očitým svědkem!“ aneb Muzeum jako
edukačně podnětný prostor s estetickým přesahem vhodný ke
smyslovému poznávání
shodují na tom, ž