Umělecké terapie - číslo 04. UT_umělecké terapie 4 | Page 2
Milí čtenáři,
TY VYSTAVENÝ LOUTKY
JSOU FAKT HUSTÝ!
Advent, Vánoce, Nový rok – čas zamyšlení, narození
a začátku. Čas bilancování a pohled do dálky s novou nadějí.
I časopis Umělecké terapie bilancuje, hodnotí a s nadějí
se dívá do dalších dnů. Díky Vaší podpoře jdeme do dalšího
roku a tento, který pomalu, ale jistě končí, můžeme shrnout
jako úspěšný. Cíle, které jsme si stanovili, jsme splnili
a s novou chutí pro VÁS již nyní připravujeme témata na rok 2018.
Dovolte mi VÁM popřát poklidný adventní čas, požehnané Vánoce
a rok 2018 ve zdraví, štěstí, radosti a spokojenosti.
S úctou
Mgr.
Marie Beníčková, Ph.D.
Prezidentka Mezinárodní asociace uměleckých
terapií MAUT
Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.
Poznámky k úspěšné aplikaci prvků zážitkové pedagogiky do
muzejní edukace s terapeutickými účinky.
Ty vystavený loutky jsou fakt hustý 3
Recenze knihy Dr. Helen Payne, PhD. 14
Rozhovor s Mgr. Bc. Zbyňkem Vočkou 18
Cyklus rozhovorů s Dr. Marií Beníčkovou 21
Veřejná správa a přístupnost informací
osobám se sluchovým postižením 22
Recenze knihy Homo Psychoticus 26
Podpůrné prvky uměleckých terapií
v primárním vzdělávání 27
Internetová galerie E-MOC-E 30
Jak se rodí kantely 32
Muzikoterapeutická metoda
Hudebně – edukační terapie HET 37
Využití uměleckých terapií
v reminiscenční terapii 40
Využití arteterapie v práci s lidmi
závislými na alkoholu 45
O autorech 52
2
Článek z oblasti muzejní pedagogiky poukazuje na problematiku
současné krize prožívání u mladé generace. Je známo,
že specificky silné mediální prožitky způsobují u dnešních
dětí a mládeže nechuť, případně až úplnou apatii k zisku
vlastních zkušeností. Autorka článku přináší výpověď
o vzdělávání v českých paměťových institucích, kdy se díky
oživené podobě výuky v muzeu daří tu s většími, tu s menšími
úspěchy měnit tento nežádoucí postoj žáků. Za změnami
k lepšímu lze pozorovat vliv zážitkového učení, jehož prvky
jsou často aplikovány do muzejní edukace takovým způsobem,
aby nabývala i na terapeutickém účinku. Mnozí čeští muzejní
pedagogové navíc v posledních letech vyvíjejí značné úsilí
na to, aby se zájemcům ze široké pedagogické obce otevřelo
co nejvíce příležitostí k započetí diskuse o problémech
interdisciplinárního chápání současné vzdělávací praxe,
která je nasměrovaná na společensky i kulturně žádoucí
interpretaci skrze smyslové poznání. Předložený příklad
dobré muzejněpedagogické praxe, jehož výsledkem je nejen
nové porozumění žáka, ale i jeho citlivější vnímání světa a
posílení sociálních vztahů uvnitř žákovské skupiny, má utvrdit
čtenáře v myšlence, že význam dějů lze pochopit poznáním
smyslu jako cenné duchovní hodnoty. V neposlední řadě chce
autorka článku vyzvat čtenáře (z řad pedagogů i terapeutů)
k hlubší úvaze o smyslu učení s terapeutickými účinky a
inspirovat je ke změnám ve vlastním profesním jednání…
Každý z nás má dennodenně celou řadu prožitků. Bohužel, vědecký pokrok a
technická podoba postmoderního světa ženou naše kroky vysokým tempem
kupředu a urychlují naše žití takovým způsobem, že je stále obtížnější se pozastavit
a ohlédnout se za ním. Detailně uvažovat nad jednotlivými kroky vlastní činnosti
a pokoušet se vyhodnocovat ty způsoby jednání, které nás obohacují více nežli ty
ostatní, lze v současné době považovat za málo obvyklý, až takřka ojedinělý jev.
Proto není divu, že se nedostává potřebné množství času na prožívání skutečného
(a dokonce i fantazijního života) ani našim dětem, které mají čím dál tím větší
problémy s uvědomováním si sebe sama.
3