Časopis Umělecké terapie 02 – Listopad 2016
Ostávajúc niťou ešte v tejto časti sa Sacks v
podkapitole Dva tisíce oper: Hudební savanti, opäť z
kontextu príbehu pýta: „Co bylo zdrojem
Martinových hudebních schopností? Měl velmi
muzikálneho otce a hudební vlohy se často dědí,
jako to dokládá například sedm generací Bachovy
rodiny...“
Sacks sa pýta na dreň a jeho otázky smerujú k
podstatám, ktoré sa dnešná veda i neuroveda
snažia vypátrať.
Avšak pre tento zámer textu ako východisková sa
môže javiť podkapitola tretej časti, a síce: Řeč a
píseň: afázie a muzikoterapie.
To, že sme závislí na slovnom prejave a že jazyk nás
do určitej miery determinuje je takmer istou
charakteristikou, čo však robiť pri ťažkej afázii… Čo
takto ľudia postihnutí dokážu? - Spievať.
A práve tu dáva muzikoterapii priestor nielen Sacks,
prax a dané stránky, ale je tu daný priestor o našom
uvedomení si dôležitosti muzikoterapie ako takej.
Slovami knihy: „...Zásadním aspektem logopedie či
muzikoterapie prováděné s afatiky je vztah mezi
terapeutem a pacientem.“ a inde konštatuje:
„Terapeut nielenže poskytuje podporu a povzbudení,
ale doslova pacienta vtahuje do stále složitějších
forem řeči.“ K zmienke ku MIT (melodic intonation
therapy), Sacks opäť predkladá otázku: „Co se
odehráva v mozku, když začína „zabírat“ melodická
intonace či jakkýkoli typ muzikoterapie?“ Vzápätí na
to je odpoveď: … „a že oním klíčem k této
transformaci je hudba.“
fyzicky pracujúceho celku, ponúka pohľad do
snenia, hudobných predstáv a taktiež do poslednej
podkapitoly: Hudba a identita: Demence a
muzikoterapie, ktorá je mimoriadne podnetnou pre
sprítomnenie poslania pomoci, blízkosti, či
otvorenia akú muzikoterapia má. Namiesto vybratia
nejakých slov o potvrdenie vplyvu hudby aj na
pacientov s Alzheimerom, či inými poruchami,
chcem zakončiť tento text, týmito Sacksovými
slovami: „Hudba je součástí lidské bytosti a
neexistuje žádna kultura, která by ji nerozvíjela a
nevážila si jí… Může mít moc, která presahuje vše
ostatní, moc navracet je, alespoň na chvíli, sobě
samým, a tehdy i ostatním!“
Moja poznámka nakoniec len snáď ako výzva:
Zmysluplnosť muzikoterapie je do tej miery
zmysluplná, ako je pre nás zmyslom tejto práce to,
ako k nej pristupujeme, ako ju vnímame, vytvárame,
načúvame… je len na nás aby sme tento zmysel
posúvali od seba k druhým, od lásky k hudbe - ku
láske k človeku!
Autorka článku:
Mgr. Tatiana Škapcová, DiS.art,
Doktorandka Masarykovy univerzity, Filozofické
fakulty, Ústavu hudební vědy. Studentka prvního
ročníku Muzikoterapie – Akademie Alternativa s.r.o.
A napokon Část čtvrtá: Emoce, identita a hudba, nás
po predchádzajúcej časti zameranej na telo, čoby
Časopis Umělecké terapie 02– Listopad 2016
Šéfredaktorka: Ing. Babora Bartecká, Ph.D.
Editace, jazyková a grafická korekce: Ing. Barbora Bartecká, Ph.D., Mgr. Tomáš Beníček
Redakční rada: Mgr. Marie Beníčková, Ph.D., Mgr. Tomáš Beníček, Bc. Martina Kulašová, Mgr. Eva Hegarová,
Mgr. Petr Škranc, Ing. Barbora Bartecká, Ph.D.
Fotografie: Zdroj web Akademie Alternativa, MAUT
ISSN 2533-3399
V případě zájmu o publikování článku či jiné informace nás prosím kontaktujte zde:
[email protected]
www.maut.cz
Muzikoterapie Arteterapie Dramaterapie Tanečně-pohybová terapie
35