Časopis Umělecké terapie 02 – Listopad 2016
nemohou a ani nechtějí o tom mluvit. Děti umí
velmi dobře vytěsnit své traumatizující a ohrožující
prožitky.
odebrány z rodiny, apod. Jejich dosud
prožitý život jim dal zažít spoustu zklamání a
odtud pak pramení vyšší nedůvěra zejména
Tyto mé zkušenosti mě přivedly na
myšlenku, abych se více zabývala
tím, jaká jsou témata, která děti
v náhradní rodinné péči nejvíce řeší.
Má práce s dětmi ukázala, že jde
zejména o tato osobní témata:
RODINA – což se ukázalo
jako stěžejní téma u všech
dětí, napříč tomu, zda jsou
v péči příbuzných či cizích
pěstounů. U dětí se projevila
potřeba porozumět své
situaci,
proč
jsou
v pěstounské péči a ne ve
vlastní rodině, jak to vidí u
svých kamarádů.
PROŽITÉ TRAUMA – zde jsem mohla
pozorovat, jak děti v bezpečném prostředí
dokáží obrázkem sdělit prožité skutečnosti,
ať už jsou to ztráty související s odebráním
z rodiny, ale i další jako nezájem ze strany
rodičů o dítě, úmrtí apod. Patří sem i
narušená vazba mezi dítětem a prvotním
pečovatelem (nejčastěji matkou), což také
může znamenat poruchu attachmentu
neboli rané trauma dítěte. Také je pro ně
velkým tématem „strach“, který mnohdy
souvisí s prožitými traumaty a opakovaným
zklamáním.
IDENTITA – veliké téma dětí žijících mimo
vlastní rodinu. Zde patří i děti adoptované,
které jsem již zmínila. Děti potřebují nalézt
pravdivý příběh svých rodičů, musí znát
minulost, své kořeny, aby našly své místo na
světě a mohly si a uměly plánovat
budoucnost, což se objevuje také jako
významné dětské téma - „budoucnost“.
Ukazuje se, že s tímto tématem úzce souvisí
i snížené sebevědomí. Toto je také široké
pole pro práci arteterapeuta.
Dalšími tématy byly např. „narušená
komunikace“, která často souvisí s tím, že
obtížná témata jsou v rodině tabu a dětem
se prostě nevysvětlují. Také se často
setkávám s „vinou“, kterou cítí (neprávem)
děti, myslí si, že mohly být hodnější, nebo
mají výčitky, že ony mohou za to, že byly
v dospělé osoby. Pro děti je pak obtížné
uvěřit pěstounům, že je mají rádi. S tím
souvisí i různé projevy chování, které
mohou hraničit s poruchami chování.
Z výše uvedeného je patrné, že náhradní rodinná
péče je široké pole pro arteterapeutickou práci a je
pro tuto klientelu velmi vhodná. Má praxe mi
ukazuje, že by bylo přínosné pracovat také s celým
rodinným systémem, zapojit pěstouny a všechny
děti do společné práce, nejen přijaté pěstounské
děti, ale také děti biologické, pokud v pěstounské
rodině jsou. Sama jsem řešila ve své rodině
problematická období, která logicky ovlivňovala
chod celé rodiny, tedy i mých vlastních, byť téměř
dospělých, dětí. Rodina je živý organismus, který se
v různých vývojových fázích dětí i rodičů mění,
Rodina je živý organismus, který se
v různých vývojových fázích dětí i rodičů
mění...
velkým zásahem je tedy přijetí nového dítěte a
obzvlášť toho, které se do rodiny nenarodí
přirozeně, ale prostě přijde ať už po vědomém
rozhodnutí dlouhodobých pěstounů, kteří jsou navíc
na svou roli předem připravováni (ze zákona
absolvují 48 až 72 hodin odborné přípravy a
psychologické posouzení). Bohužel tato povinnost
se netýká příbuzných pěstounů, kteří jsou často
vhozeni do své role pod tíhou nějaké události
Muzikoterapie Arteterapie Dramaterapie Tanečně-pohybová terapie
25