suzovacích škálách, jako je například „Ma- xační koupel spojená s aromaterapií, ma-
slach Burnout Inventory“ (MBI) autorek sáže, dostatečný spánek, ale i pohyb, při
Ch. Maslachové a S. Jacksonové.
kterém se aktivací svalstva uvolňují tzv.
„hormony štěstí“ (Matoušek, 2012)
TERAPIE - LÉČBA SYNDROMU VYHO-
ŘENÍ
Velmi důležité je změnit svůj postoj k živo-
„Základním přístupem k léčbě je terapie. tu a vyřešit si svou pracovní i soukromou
Terapie – česky léčba, je léčebný program, situaci. Nemocem je lépe předcházet,
jehož cílem je zmírnění či odstranění ne- než je léčit a proto musíme svou pozor-
žádoucího stavu jednotlivce, či skupiny.“ ( nost zaměřit na včasnou prevenci.
in Matoušek, Základy sociální práce, 2012)
PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍ
Momentálně se v odborné literatuře ob- Abychom věděli, proti čemu se bránit, mu-
jevují tituly ohledně pozitivní psychologie síme mít informace. Dále pomůžou zdravé
- rozvíjení pozitivních emocí, vztahů k li- a četné vztahy s druhými lidmi, dobrá or-
dem, ale též lidské přednosti, jako je lás- ganizace práce, umět strávit příjemně svůj
ka, optimismus, skromnost, tolerance atd. volný čas a také schopnost říkat „NE“.
Účinná je existencionální psychote-
rapie, která se zaměřuje především na
vnitřní svět prožitků, umožňuje klientům
vyrovnat se s otázkami podstaty lidské
existence, smyslu života, svobody a od-
povědnosti člověka. V evropských pod-
mínkách se v návaznosti na existenciální
východiska utvořily dvě psychoterapeutic-
ké školy, jejichž názory vytvářejí vhodné
zázemí z hlediska terapie syndromu vyho-
ření. Jedná se o daseinsanalýzu, která
navazuje na filozofii M. Heidegera. Snaží
se pomoct klientovi nalézt cestu k pocho-
pení jeho existence, nejde o to, jaký byl
člověk v minulosti, ale to, jaký je nyní a
především o to, kam směřuje. Další ško-
la je logoterapie, která pomáhá klientovi
nalézt nové důvody proč žít a najít vlastní
životní smysl v souladu s jeho životem a
osobností.
Možnosti prevence syndromu:
- nalezení smysluplné pracovní činnosti
- získání a převzetí profesionální autono
mie a opory
- vytváření přirozeného vztahu k práci a
dalším životním aktivitám
- užívání relaxačních technik
- dobrá organizace vlastního času
- pestrost a proměnlivost práce
- návštěva seminářů, kulturních akcí
- volnočasové aktivity s rodinou, s přáteli
- různé arteterapeutické techniky, artefi-
letika
- transakční analýza
- umělecké terapie
- Balintovské skupiny
M. Balint - anglický psychoanalytik maďar-
ského původu, v 50. letech 20. st. zorgani-
zoval setkání lékařů a psychiatrů. Setkání
byla založena na tvořivém psychoterape-
Důležitá a účinná je relaxace, protože je utickém přístupu M. Balinta a na struktu-
opačným stavem k napětí, její podstatou ře, kterou svým skupinám vtiskl. Později
je vědomé uvolnění, které můžeme doplnit se tento způsob práce rozšířil do mnoha
o vizualizaci a imaginaci. Pomáhá i rela- zemí. (Kupka, 2008).
7