RNDr. Hana Pavelková
Malířka a diplomovaná celostní artetera-
peutka
rezonanční terapeutka
trenérka a projektová manažerka
Vystudovala v Olomouci Univerzitu Palac-
kého v oboru Matematické informatiky a
zde získala i pedagogické vzdělání.
Své studium celostní arteterapie absol-
vovala ve Vídni, Rakousku na Akademie
terapie umění (www.a-kt.at). Rezonanční
terapii absolvovala na SITYA institutu v St.
Pöltenu, Rakousko.
Založila v roce 2007 CreativityAcademy.
eu, která se od svého začátku zaměřuje
na rozvoj osobnosti.
Kontakt: [email protected]
SYNDROM VYHOŘENÍ – BURNOUT A STRES
Denisa Chvátalová
Termín syndrom vyhoření pochází z roku 1974, kdy tento jev takto pojmenoval americ-
ký psychoanalytik Herbert J. Freudenberger v jeho stati publikované v časopise „Jour-
nal of Social Issues“. V USA byl pojem burnout používán v souvislosti s narkomany v
chronickém stádiu, později byl dán do souvislosti s pracujícími lidmi, kteří projevovali
apatii, nezájem, bezmocnost až zoufalství.
V dnešní době je na toto téma k dispozici již více než pět tisíc anglicky psaných pub-
likací, ale v české odborné literatuře bylo publikováno dosud málo prací. První mono-
tematická práce je kniha od J. Křivohlavého (Jak neztratit nadšení, 1998) a mezi další
autory patří V. Kebza a I. Šolcová, kteří vypracovali studii o syndromu vyhoření pro
státní zdravotní ústav, R. Honzák, M. Kupka, K. Stibalová a další.
Jde svým způsobem o celkem výstižnou metaforu, anglické slovo „to burn“ znamená
hořet, ve spojení „burn out“ pak dohořet, vyhořet, vyhasnout. Původně silně hořící
oheň, symbolizující v psychologické rovině vysokou motivaci, zájem, aktivitu a na-
sazení, přichází u člověka postiženého příznaky syndromu vyhoření do dohořívání a
vyhaslosti. Syndrom vyhoření se týká především oblasti práce a je typický citovým a
mentálním vyčerpáním. Je důsledkem chronického stresu a týká se nejvíce těch lidí,
kteří pracují s jinými lidmi.
4