Mgr . et Mgr . Jitka Pejřimovská , Ph . D .
PŘIBLÍŽENÍ PRÁCE S HUDBOU V SYSTÉMOVÉ MUZIKOTERAPII ( pokračování )
V minulém textu jsme se zamysleli nad významem prožívání dítěte k utváření jeho identity v kontextu edukační systémové muzikoterapie . Vychází se ze specifik systémové muzikoterapie , kdy se niterné prožitky v podobě hudebních kreací stávají zpředmětněné – a tak dosažitelné pro muzikoterapeuta , který ve spoluhře optimalizuje zpětně prožitek , uspořádáním oscilace a centrace hudební kreace klienta . Zamysleli jsme se nad dramatickým obloukem životního příběhu , který prožíváme , a který je vyjádřitelný ve dvou modech – v modu vyprávění a v modu hudebních kreací . Oba mody znamenají obraz životnímu příběhu člověka v narativní perspektivě . Zmínili jsme dále , že narušení dramatického oblouku příběhu - trhliny a přeskoky , se komplementárně profilují v modu vyprávění i v modu hudebních kreací . A připomněli jsme optimalizující obsah hudebních kreací na dynamiku narativní transformace - kdy se narušení dramatického oblouku hudebním uspořádáním oscilace a centrace odplavuje . Vzniká nová zkušenost , nová emočně – kognitivně – tělesná strukturace , která nahrazuje předcházející , roztříštěnou , evokující neklid , psychické nepříjemné stavy či nepříjemné stavy tělesné .
Z podoby hudebního prožitku či zkušenosti , nově nalezené emočně – kognitivně – tělesné strukturace , se postupně zkušenost generalizuje do mimo hudebního prožívání a chování člověka . Sledováním obou modů sebevyjádření klienta – verbálního i nonverbálního , kam patří i hudební sebevyjádření , se dosahuje v systémové muzikoterapii aspekt diagnostický i terapeutický . Na ukázkách jsme zviditelnili , s jakým smyslem pro diferenciaci je nutné definovat obsah hudební kreace a včlenit ji do procesu muzikoterapeutické změny , a tedy do komplexity a koherence prožívaného životního příběhu . Tato práce nesnese zjednodušení , ale současně vykazuje „ krásu a jistotu v objevování individuality člověka “. Složitost a osobitost prožívání každého z nás . V tomto „ objevování “ je specifickým , významným a vedoucím fenoménem právě hudební sebevyjádření klienta , jeho hudební kreace . Hudební non – verbální prožitek vynáší žité obsahy z jiné úrovně vrstev vědomí , než slovo , a proto jsme výše hovořili o komplementaritě a komplexitě . Optimalizace prožitku se děje v tzv . autentickém hudebním projevu , který se dále ukotvuje . Zde nenahlížíme hudební kreaci z pozice popisu v ní užitých výrazových prostředků , ale z optiky vrcholného - optimalizujícího prožitku muziko - terapeutického procesu , z pohledu funkčního významu hudební kreace v muzikoterapeutickém procesu . Tento aspekt je nejdůležitějším pro narativní transformaci - dochází zde k prožitkové změně – a tak se „ staré , nemocné mění v nové “.
Systémová muzikoterapie , geneapé , má , kromě větve edukační , větev léčebnou , psychoterapeutickou i somaticky zaměřenou .
23