TVOŘIVOST, KREATIVITA
Kreativita a tvoření je proces, kdy se člo-
věk může otevřít proměně, je ventilem pro
svého tvůrce, umožňuje mu vnitřní očistu
a naplnění. Při spontánní tvořivosti, kdy se
uvolníme a otevřeme, vznikají velmi silné
výpovědi o nás, protože pocházejí z náh-
lého vnuknutí a ze silného nutkání. Tvoři-
vá činnost dle prof. Plhákové často vede k
vyřešení určitého problému a k odstranění
napětí, které ho doprovází. Souvisí se se-
bevyjádřením, protože jak víme, produkt
vypovídá o tvůrci. Kreativita se v osobním
životě nejvíce projeví v krizi, když už není
možné řešit aktuální problém dosud pou-
žívanými postupy a prostředky. Nesouvisí
přímo s vysokou inteligencí, je vlastní kaž-
dému z nás, je třeba se jí otevřít a uvolnit
ji z našeho nitra. Odvíjí se od přirozeného
řádu života, být kreativní znamená, mít
kontakt s vlastní životní energií (Plháková,
2003).
Strach a úzkost jsou největší nepřátelé
tvořivosti. Často se necháme ovlivňovat
vnějšími okolnostmi, jako je velké množ-
ství povinností v práci a v domácnosti,
péče o děti, nemáme vhodné prostředí na
tvorbu, anebo se bojíme vnitřního strachu
ze selhání, z kritiky, toho že nemáme dost
invence a tak se k vlastnímu tvořivému
procesu ani neodhodláme.
Chceme změnu ve svém životě, ale nejsme
ochotní, anebo schopní pro ni cokoli udělat,
naše kreativita je zablokovaná. Kreativ-
ní lidé jsou ale výjimeční svou schopností
adaptovat se na různé situace a vystačit si
s čímkoliv, co je k dispozici, jejich život je
smysluplný, žijí naplno a proto bychom si
na sebe a na tvoření měli čas najít. Nemu-
síme usilovat o absolutní originalitu, ne-
musíme žít extravagantně a být tvořiví za
9
každou cenu, ale dopřát si čas rozvíjet se a
nabýt pocit sebejistoty (Plháková, 2003).
ARTEFILETIKA
Artefiletika je podpůrná technika artete-
rapie a zaměřuje se na zdravé jedince,
kteří se chtějí rozvíjet a sebepoznávat. Je
tvořivou cestou a zážitkem, přičemž klade
důraz na prožitek. Směřuje k rozvoji so-
ciálních kompetencí, odbourávání komuni-
kačních bariér a spojuje vědomí s nevědo-
mím.
U nás se artefiletika rozvíjí od začátku 90.
let 20. století na průniku esteticko-výchov-
ných a expresivně-terapeutických oborů.
Je to poměrně nově formulovaná disciplí-
na, spojovaná s osobností arteterapeuta a
výtvarného pedagoga Jana Slavíka. Podle
Slavíka umělecké dílo vychází ze životní
zkušenosti tvůrce, ale také jeho zkušenost
přesahuje, narušuje. Z hlediska využití lze
artefiletiku chápat jako obor, který přená-
ší formy, metody a techniky arteterapie za
hranice terapeuticky zaměřených institucí.
Nabízí ji pro účely vzdělávání, jako pro-
středek sebepoznání a rozvoje sociálních a
komunikativních dovedností. Posláním ar-
tefiletiky je umožnit klientovi osobní růst,
psychické uvolnění, vyladit emocionální
prožívání a tak odstraňovat stres, úzkost a
nepříjemné pocity, které mimo jiné před-
cházejí syndromu vyhoření (Slavík, 2001).
PSYCHOHYGIENA
Duševní hygiena je nauka o tom, jak si vě-
domě chránit a upevňovat duševní zdraví
a jak zvyšovat psychickou odolnost vůči
zátěži a stresorům. Jejím cílem je naučit
člověka způsobům, jak předcházet obtížím
a jak je co nejlépe zvládnout.
Cílevědomě podporuje úpravu či změnu ži-
votních podmínek, které mají vyvolat pocit