pak přichází období rekonvalescence (často spojené s recidivou, tj. zhoršením stavu). Konečně,
když je horečka překonána tak se pacient opět cítí sám sebou (Brinton 1965: 16-18). V každé
zkoumané společnosti se nachází určité hospodářské, ekonomické či finanční těžkosti. Brinton
však tvrdí, že revoluce nenastala v zemi, která zažívala dlouhodobé strádání a chudobu anebo
kde ekonomika výrazně poklesla, ale v ekonomicky vyspělé společnosti. Jedná se tedy o vládu,
kterou trápí finanční a ekonomické problémy.6 To však neznamená, že žádné skupiny uvnitř
společnosti netrpěly chudobou a hladem a nechovaly pocit křivdy vůči vládní mašinérii7
(Brinton 1965: 29-34). Když se podíváme na ekonomickou situaci Ukrajiny, tak po vyhlášení
nezávislosti neprobíhal transformační proces dle očekávání a během let 1990-1998 se
ekonomika propadla o polovinu.8 Po prudkém poklesu začala ekonomika růst. V roce 2000
zaznamenala ekonomika růst HDP 5,9 %, v roce 2001 růst HDP 9,2 %, v roce 2002 růst HDP
5,2 %, v roce 2003 růst HDP 9,4 % a v roce 2004 dokonce 12,1 % HDP.9 Růst HDP a změna
k lepšímu se nedotkla všech obyvatel a jen málo lidí dosáhlo na středoevropskou úroveň příjmů.
Z prosperity těžila hlavně vyšší střední třída, což vyvolávalo nespokojenost u „obyčejných a
chudých obyvatel.“ I když ekonomika zaznamenávala růst, ještě v roce 2000 se pohybovalo na
hranici chudoby nebo pod ní více než 70 % obyvatel Ukrajiny (Ó Beacháin a Polese 2010: 4041). Zadluženost státu se pojila hlavně se závislostí Ukrajiny na dodávkách ruského plynu.
Zejména v roce 2000 dlužila Ukrajina Rusku vysoké částky za dodávky plynu. Výše
ukrajinského dluhu byla sporná, neboť propustnost potrubí nelze snadno monitorovat, protože
se mezinárodní tranzitní sítě prolínaly s ukrajinskou domácí distribuční sítí. Výše dluhu tak byla )