jako úmyslné a zejména důmyslné použití donucovacích prostředků k vyvolání strachu a
donucení lidí k poslušnosti, oddanosti a loajalitě. Může jít o teror fyzický nebo psychický.8
Může jít o formu zatýkání, mučení nebo věznění. Linz ve své knize popisuje například praktiky
Sovětů nebo Nacistů, kteří budovali pracovní tábory a internační tábory, nebo zatýkali a
popravovali nepohodlné osoby, které svými myšlenkami a činy ohrožovali stabilitu režimu.9
Dalším charakteristickým znakem totalitního režimu je účelná a více méně nutná
participace občanu buď v různých organizacích napojených, nebo podporujících vládnoucí
stranu a režim. Popřípadě účast občanů na různých důležitých událostech, oslavách nebo
mítincích. Účast v organizacích nebo na akcích k propagandě bývá prezentována jako
„dobrovolná“, ale jednoduše řečeno, neúčast se trestá. Člověk je tak povinen účastni se, aby
nebyl případně později perzekuován.10 Tento charakteristický znak by se dal shrnout pod
kritérium s názvem povinná participace. S touto participací občanů na různých událostech by
se dala spojit ještě jedna charakteristika, ze které by mohlo vzejít další kritérium. Jde o snahu
režimu prostřednictvím zapojení občanů izolovat jednotlivce k lepší manipulaci. Rozložení celé
masové společnosti na jednotlivce a následné jejích přetvoření na masu stejných, názorově
jednotných individuí, kvůli lepší manipulaci a ovládnutí společnosti.11 Už z této charakteristiky
vyplývá samotné kritérium, které by se dalo pojmenovat jako unifikace společnosti. Celá
společnosti tak jako celek jedná ve prospěch „svůj“ i ve prospěch strany a režimu.
Výše vytvořená kritéria, která jsou jednotná vláda, propracovaná ideologie, kontrola
represivního aparátu, přítomnost teroru, povinná participace a unifikace společnosti dále
poslouží jako klíčové prvky k určení politického režimu, který ve své knize popisuje Aldous
Huxley12. K určení zda se jedná o totalitní režim nebo ne poslouží srovnávací matice. Matice
se vyplní buď znaménky plus, nebo znaménky mínus, podle toho jestli se budou nebo nebudou
kritéria nacházet v politickém režimu, který ve své knize nastínil Aldous Huxley. Podle této
matice a jejího vyplnění bude možné zjistit, zda se v daném politickém režimu vyskytují prvky
totalitního režimu. Konkrétní podoba srovnávací matice vypadat jako tabulka (Tab. 1), která
se skládá ze dvou řádků a sedmi sloupců. V případě, že se kritérium v knize objeví, bude políčko
Merriam-webster. Terror [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.merriamwebster.com/dictionary/terror
9
LINZ, Juan José. Totalitarian and authoritarian regimes. Boulder, CO: Lynne Rienner Publishers, 2000, s. 103.
ISBN 1-55587-890-3.
10
Tamtéž s. 70
11
Tamtéž s. 66
12
HUXLEY, Aldous. Konec civilizace: (Brave New World). Vyd. 4., V nakl. Maťa 3. Praha: Maťa, 2011, 198 s.
Šťastné zítřky (Maťa). ISBN 978-80-7287-150-6.
8
46