strážmistři. 17 Primárním záměrem skupiny nebylo zabíjet, ale škodit režimu zevnitř, ovšem
nakonec se v několika případech museli uchýlit k boji, ve kterých docházelo ke ztrátám na
životech. Tyto důsledky pak považovali za nutnou oběť.18
Odbojová skupina se mimo sabotáže na komunistický režim soustřeďovala také na
poškozování československého zemědělství a průmyslu. Důvodem bylo kolektivizované
zemědělství, které se dostalo do hospodářské krize. Obyvatelstvo tak nemělo dostatečné
množství potravin. V noci na 8. září 1953 došlo k plánované akci, která měla za následek
zapálení 17 stohů slámy u Kroměříže. Při této akci byl postřelen příslušník Pomocné stráže
Veřejné bezpečnosti, jež se pokoušel aktéry pronásledovat.19
Skupina bratří Mašínů považovala za ideální formu narušování pole nepřítele
partyzánskou činnost, která je typická jak pro koordinovanou destrukci, tak pro rozptýlené
útoky. Jak jsme si již uvedli v teoretické části, v rozptýlených útocích proti sobě stojí nejméně
dvě skupiny, přičemž jejich síly se mohou lišit. Rozptýlené útoky se nejčastěji objevují
v nedemokratických režimech, kdy mají strany, které jsou utlačovány, tendenci dosáhnout
spravedlnosti vlastní silou, protože jsou si vědomy, že oproti druhé straně mají méně spojenců.
Rovněž víme, že jejich útoky zpočátku neměly ucelenou podobu a jednalo se tak o sabotáže,
žhářství či vytloukání oken příslušníků KSČ. Tilly poté dále v oblasti koordinované destrukce
rozlišuje tři hlavní kategorie:
vražedné zápasy,20
vyhlazovací kampaně,21
konspirační teror.
Našemu vymezení nejlépe odpovídá kategorie pojmenovaná jako konspirační teror. Ta
se vyznačuje malou a dobře organizovanou skupinou, která své síly zaměřuje na atentáty, únosy
či bombové útoky.22 Ačkoliv je zde dobře viditelná nerovnost mezi malou odbojovou skupinou
a velkou komunistickou mocností, hlavním cílem není zničit komunistický režim vlastními
BURSÍK, T. Třetí odboj a skupina bratří Mašínů In Cesta na Severozápad, s. 29.
KALOUS, J. Mašínové In Za svobodu a demokracii III. Třetí protikomunistický odboj. 1. vyd. Hradec Králové:
Evropské hnutí v České republice, 2002, s. 98.
19
BURSÍK, T. Třetí odboj a skupina bratří Mašínů In Cesta na Severozápad,. s. 34.
20
Vražedné zápasy se charakterizují střetem nejméně dvou organizovaných uskupení, které mají odborné znalosti
v oblasti aktu donucení. Do této kategorie zařazujeme především válku. (TILLY, CH. Politika kolektivního násilí,
s. 107.)
21
Pokud proti sobě stojí skupiny, jejichž specializace je nevyrovnaná, hovoříme o vyhlazovacích kampaních. Do
této kategorie patří například genocida. (TILLY, CH. Politika kolektivního násilí, s. 108.)
22
TILLY, CH. Politika kolektivního násilí, s. 108.
17
18
28