Tmavomodrý svět 1/2016 Únor | Page 12

společnosti policejní či armádní síly odpoví na aktivitu demonstrantů, ale s výrazným neúspěchem.18 Toto selhání Brinton spojuje s neobratným vedením armády či policie a neschopností vládnoucí třídy (Brinton 1965: 86-88). Tato subfáze v průběhu Oranžové revoluce nenastala. Koncem listopadu v Kyjevě protestoval téměř milion lidí. Symbolem se stala oranžová barva uskupení Naše Ukrajina. S přibývajícím počtem demonstrantů se úměrně snižovala možnost represivního zásahu státních složek. Dříve by takový zásah nevyvolal žádnou reakci veřejnosti, v roce 2004 by ostrý a tvrdý zásah proti tisícům demonstrantů znamenal konec Kučmovy vlády (Laryš 2010). Fáze horečky končí vítězstvím revolucionářů, starý režim je kompletně poražen a moci se ujímají umírnění. Toto období je nazýváno jako tzv. Honeymoon19, neboť je krátké a naplněno radostí z vítězství. Honeymoon však končí, když nová vláda musí čelit přibývajícím problémům (Brinton 1965: 90-91). K této subfázi v případě Oranžové revoluce dochází ve chvíli, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že došlo k systematickému porušení zásad volebního procesu během druhého kola voleb 21. listopadu 2004. Opakování druhého kola prezidentských voleb bylo vyhlášeno na 26. prosince téhož roku. S tímto rozhodnutím souhlasil i Janukovyč výměnou za ústavní reformu.20 Nebýt reformy k opakování voleb by asi nedošlo. Vítězem se stal Viktor Juščenko se ziskem 51,99 % hlasů, poražený Viktor Janukovyč obdržel 44,2 % hlasů. Ani pro jednoho kandidáta se vyslovila 2,34 % (Mlejnek 2005). Další den podal poražený kandidát Viktor Janukovyč stížnost na průběh voleb, Nejvyšší soud však stížnost zamítl. 5. ledna 2005 odstupující prezident Leonid Kučma odvolal Janukovyče z funkce premiéra. 23. ledna 2005 proběhla inaugurace a Juščenko byl uveden do funkce prezidenta. Hned následující den jmenoval Juščenko do funkce premiérky Juliji Tymošenkovou.21 Ukrajina se z vítězství radovala jen krátce, neboť se umírnění museli brzy potýkat s mnoha problémy. Například v Rusku ͔