Tmavomodrý svět 1/2016 Únor - Page 40

složky EZLN totiž uplatňují striktní pravidla týkající se žen. Ty se při vstupu do ozbrojených složek EZLN musí vzdát rodiny, vdát se mohou jen se souhlasem velení a nesmí mít děti.19 Tato pravidla se mohou zdát paradoxní vzhledem k revolučnímu zákonu dávajícímu ženám právo mít tolik dětí, kolik sami chtějí, a vybírat si partnera dle vlastního uvážení. Může se také zdát, že dochází pouze k záměně patriarchátu rodiny za patriarchát armády. Je však důležité si uvědomit, že armáda je veřejný subjekt tvořený oběma pohlavími a absence rodiny má v ní velmi důležitou roli. Zejména při absenci vlastních dětí odpadá potřeba starat se o domácnost. I přes zdánlivou rovnost, kterou to přináší, je ale přítomen vážný problém. Tím je fakt, že zde chybí nová generace, tedy děti. Bez nich ztrácí sdílené rodičovství smysl. Nedochází totiž k nabourání genderových stereotypů daných patriarchální společností. Účastí žen v armádě, a to i na velících postech, splnilo EZLN jen část svého revolučního zákona. EZLN však slíbilo ženám i podíl na rozhodování. Problémy s účastí žen ve veřejných funkcích se objevily velmi brzy. Jak samo EZLN přiznává, jedním z největších problémů bylo nevědomí žen o možnosti participace zapříčiněné rozdělením rolí muže a ženy v patriarchální společnosti.20 Domácí práce totiž ženám zabíraly veškerý volný čas a ty tak neměly možnost účastnit se veřejného života. Navíc vždy nad nimi stál muž, který za ně rozhodoval a živil je. EZLN tak muselo ženy seznámit s jejich možnostmi a překonat psychologické bariéry mezi pohlavími. Obecně lze ale říci, že k účasti žen v autonomních orgánech docházelo velmi pomalu.21 Na druhé straně to však byly ženy, kdo převážně mluvil jménem EZLN na mezinárodních shromážděních nebo jednal s mexickou vládou. Nicméně autono