Tmavomodrý svět 1/2016 Únor - Page 35

ASPEKTY WINNICOTTOVSKÉHO FEMINISMU ZAPATISTICKÉM HNUTÍ JAN LUKÁŠ Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional - EZLN) je guerillové hnutí působící v mexickém státě Chiapas. Hnutí se objevilo na mezinárodní scéně 1. ledna 1994.1 Ze zalesněných hor tehdy vyrazila početná skupina povstalců z velké části indiánského původu. Důvodem byla zhoršující se životní situace rolníků. Indiáni přitom tvořili přibližně 30% obyvatel v Chiapasu. Jednalo se však o občany druhé kategorie přehlížené centrální mexickou vládou. K dispozici jim byla přidělována pouze podřadná půda a docházelo i k jejich vykořisťování ze strany bohatých statkářů. Povstalcům se brzy podařilo obsadit důležitá správní města ve státě Chiapas. Po počátečních úspěších utrpělo povstání významné porážky ze strany mexické armády a bylo nuceno se stáhnout zpět do hor a přehodnotit svou strategii. EZLN se podařilo zpomalit protiofenzívu mexické armády upoutáním světové pozornosti. Hnutí se zaštítilo ochranou práv indiánských obyvatel a obviňovalo mexickou vládu z válečných zločinů.2 Jedním z důležitých aspektů, kterým se EZLN prezentuje navenek, je prosazování práv žen v silně patriarchální společnosti. Tento bod se stal jedním z hlavních cílů EZLN a úspěchy zapatistického feminismu se staly důležitým propagačním nástrojem. Otázkou, kterou si klade tento článek, je, zda se teze Winnicottovského feminismu vztahují na činnosti EZLN. Teoretická východiska Winnicottovského feminismu Winnicottovský feminismus pracuje s teoriemi Nancy Chodorow a Jessicy Benjamin. Jedná se o humanistický feminismus usilující o zrovnoprávnění žen s muži, kritizující Freudovo rozlišení mužského a ženského rodu. Rovněž pracuje s koncepcí univerzální lidské podstaty bez ohledu na rozdílnost pohlaví. Zdrojem argumentace obou autorek je vztah matky k dětem. Obě autorky vycházejí z neschopnosti dítěte uvědomit si vlastní tělesné já a zejména pak jeho Datum bylo vybráno v souvislosti se smlouvou NAFTA, která vstoupila v platnost ve stejný den. SLAČÁLEK, Ondřej, DVORSKÁ Alice. Zapatisté v Mexiku: deset let revoluce. In: Britské Listy [online]. 2003 [cit. 2016-02-16]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/16316.html. 1 2 34