Tmavomodrý svět 1/2016 Únor - Page 10

Nejvýše stála vládnoucí třída, která zahrnovala lidi ve středu veřejného zájmu, tj. politiky, důležité státní úředníky, bankéře, důstojníky armádních jednotek a kněží. Ve zkratce se jednalo a muže a ženy, kteří disponovali mocí, postavením, dobrou reputací a penězi. Vládnoucí třídě často chyběly dispozice a zkušenosti k vládnutí a proto docházelo ke sporům. Žili také nezřízeným životem, utráceli za luxusní nábytek, oblečení atd. a proto zde můžeme pozorovat i finanční těžkosti. Nižší třídy záviděly vládnoucí třídě jejich bohatství a moc, docházelo tak k silnému sociálnímu pnutí a napětí (Brinton 1965: 50-64). I poslední symptom lze nalézt na Ukrajině. Jedná se zejména o boj Juščenko, Tymošenková vs. Janukovyč, neboli rolníci ze západu vs. dělníci z východu, obecně to lze nazvat jako proevropská vs. proruská orientace. Tento třídní boj nejvíce zesiluje v období před volbami, hlavně během kampaně. Každá strana, každý kandidát hájí zájmy jiné části obyvatel, jiné třídy. Juščenko a jeho strana Naše Ukrajina se vyznačuje proevropskou orientací a klade důraz na nezávislost země a posilování suverenity. Popularitu a oblíbenost Juščenkovi přinesly reformy, které za své vlády, jako premiér, uskutečnil. Oproti tomu Janukovyč a jeho Strana Regionů se vyznačuje proruskou orientací a příznivce nachází zejména na východě země (rolníci, dělníci, horníci), hlavně v Donbasu, odkud pochází. Usiluje o další sblížení s Ruskem, zavedení ruštiny jako druhého oficiálního jazyka země a silně podporuje Ukrajinskou ortodoxní církev (Kubát 2004: 423-426). Horečka V každé společnosti probíhá dění před vypuknutím revoluce jinak. Někde může existovat tzv. ticho před bouří, jinde se jedná o léta vyplněna růstem konfliktů a revolučních nepokojů. Většinou je revoluce vyvolána jednou dramatickou událostí (zvratem), nebo i sérií událostí. Dle Brintona například Ruská revoluce začala nejdramatičtěji a to jedinou událostí, tj. pouliční nepokoje v centru Petrohradu v březnu 1917 (Brinton 1965: 69-70). V případě Oranžové revoluce si pod tímto zvratem můžeme představit prezidentské volby. První kolo prezidentských voleb konané 31. října 2004 probíhalo za klidných podmínek. Zvítězil velmi těsně Juščenko s 39,9 % hlasů. Janukovyč obdržel 39,3 % hlasů (OSCE 2005). Juščenko zaznamenal největší voličskou podporu v západních regionech, naproti tomu Janukovyče podporovala zejména východní část země. Oba kandidáti tak postoupili do dalšího kola voleb. Druhé kolo konané 21. listopadu 2004 se neslo ve znamení podvodů, ze kterých se obviňovaly obě strany. Dle oficiálních výsledků se vítězem stal Janukovyč s 49,5 % hlasů. Juščenko získal 46,6 % hlasů, i když volební průzkumy prokazovaly vítězství Juščenka poměrem 52 % ku 43 9