napsal: prof. Futtera
(a půlstoletí bez Pekaře)
Slavnostní akademie ke Dni učitelů byla 24. března 1994
na mladoboleslavském gymnáziu slavnostnější než ob-
vykle. Již 10. listopadu 1993 totiž Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy ústavu navrátilo čestné pojmen-
ování po jejím absolventovi (a tříměsíčním zaměstnanci)
Josefu Pekařovi, které gymnázium neslo v letech 1937–
1941. Během akademie pak škola toto pojmenování
oficiálně přijala.
Čtvrtstoletí s Pekařem
Z
a svého života vyvolal Pekař nejednu kon-
troverzi, když však 23. ledna 1937 zemřel,
želela jeho odchodu celá společnost. Při-
spěl k tomu pocit narůstajícího vnějšího
ohrožení, k Pekařovu dílu se bylo možné upnout jako
k pevné záštitě. Historikovu památku si připomněla i
Mladá Boleslav ležící na trase Pekařovy poslední cesty
na rodné Turnovsko. Na veřejných budovách zavlály
černé prapory a „v ulicích, náměstí, kudy pohřební
auto s tělesnou schránou projíždělo, hořela pouliční
elektr. světla“. Úkolu pronést řeč se zhostil profesor
dějepisu na zdejším gymnáziu a Pekařův žák Zdeněk
Kamper.
Kamperovou zásluhou se do čela vzpomínek na Pekaře
v Mladé Boleslavi postavilo právě gymnázium. Výkladu
o něm věnoval hodiny dějepisu a zúčastnil se též try-
zen v Daliměřicích a Turnově i schůze na pražské filo-
sofické fakultě v den Pekařových narozenin 12. dubna.
V té době již běžely přípravy záměru, jak zde trvale
připomenout Pekařovu památku. Ještě v průběhu led-
na se objevily zprávy, že „ku poctě zesnulého zdejší
gymnasium ponese jeho jméno a bude nazváno ‚Peka-
řovo gymnasium‘“.
Ministr školství a národní osvěty Emil Franke žádost o
přejmenování schválil 25. května. Na škole nyní bylo,
aby si opatřila razítka a tiskopisy s novým názvem,
požádala městskou radu o označení školní budovy, a
samozřejmě se též měla postarat o to, aby se s no-
vým názvem sžila veřejnost. Leč nutno říci, že vedení
školy k zadaným úkolům přistoupilo laxně. Informaci
o udělení čestného názvu se městská rada dozvěděla
30 březen-duben
až 13. září. A protože ani město nijak nechvátalo, byla
budova označena až 1. prosince…
Dva měsíce po
Pro školu v tuto chvíli nebyla podstatná rychlost, pro-
tože se chystala do veřejného života zasáhnout až Pekařově úmr-
na podzim 1938. Na 8. a 9. říjen byly ohlášeny oslavy
250. výročí založení gymnázia v Kosmonosích. V jejich tí již byl gym-
programu již Pekařovi bylo vyhrazeno důstojné místo.
Literární historik Arne Novák den po smrti svého dob- náziu přiznán
rého přítele napsal, že tento „netoliko tlumočník naší
velké minulosti, ale zároveň kus naší nejvzácnější pří- čestný název.
tomnosti odchází, již kameněje v monumentální zjev
historický“. Pekař však nekameněl, nýbrž bronzověl. (SOkA Mladá
Vrcholem oslav se totiž mělo 9. října stát slavnostní
odhalení Pekařovy busty proti vchodu do tehdejší Boleslav)
budovy gymnázia v Komenského sadech.
Tak vypadaly plány, realita byla s ohledem
na politický vývoj v září 1938 jiná. Po vyhlá-
šení všeobecné mobilizace se gymnázium
muselo vzdát představy, že se oslavy podaří
uskutečnit alespoň v komorní podobě. Jed-
ním z argumentů byla i okolnost, že „pro
povolání zaměstnanců slévárny, které zada-
lo ministerstvo odlití pomníku prof. Pekaře,
na vojnu, stalo se včasné dohotovení pomní-
ku pochybným“.
Ředitelství školy i po Mnichovské dohodě
živilo představu, že slavnost proběhne „prav-
děpodobně koncem jara nebo počátkem léta
1939. Při té příležitosti bude také, dá-li nám
Pán Bůh se toho šťastně dočkati, odhalen
před budovou gymnasijní pomník slavné-