Student Revue 100 let čsr září-říjen září-říjen

napsala: tereza altmanová, 4.a NAŠE NÁRODNÍ ID Národní identita, dle definice je: „Osobité a uvědomělé kulturní a politické společen- ství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny a společné území. Jed- notlivé národy se vymezují třemi hledis- ky – kulturně, politicky a psychologicky.“ Tento komplexní pojem vždy hrál a prav- děpodobně i vždy bude hrát významnou roli v dějinách jak České republiky, tak ostatních států. Na otázku, proč by tomu tak mělo být, je poněkud až moc jednodu- chá odpověď- a to: protože národní iden- tita je právě tou pomyslnou spojnicí mezi státem a jejími obyvateli, a tak propojuje tyto dvě neoddělitelné entity. P íše se rok 2018, žijeme na místě, kde nás ráno probouzí zpěv ptáků, a ne duně- ní bomb. Ve svobodné zemi, která nám nebrání vycestovat do zahraničí. I přesto vět- šina českého národa nesdílí lásku ke své rodné vlasti, a když ano, jako důvod udávají spíše sport a vědu, nikoliv demokracii či společenské hodnoty. Co tedy vede český lid k této nelásce a je tento postoj odůvodněný? Ano i ne, aneb všechno nemusí být tak černobílé, jak se může zpočátku zdát. 24 Září-Říjen Pojďme si tedy tuto problematiku rozebrat postupně a z více zorných úhlů. První, co se spoustě lidí vy- baví, když se řekne slovo stát, je politika, politický systém a podobné výrazy. My, obyvatelé České republiky, žijeme ve svobodném státě, ale jak říkal i sám T. G. Masaryk – svoboda nutně neznamená demokracii. V popředí zájmu jsou politici, na jejichž účet si jen málokdo bere servítky. Lidem vadí ko- rupce, manipulace a veškeré lži a nepravdy. Avšak můžete se na tyto lidi vůbec hněvat, když prezident naší republiky pálí trenýrky a premiér je trestně stíhanou osobou? Je těžké cítit lásku k národu, když člověk cítí takový disrespekt k těm, kdo jsou v jeho popředí. Na druhou stranu, nebyl náhodou prezident, poslanci i premiér, zvoleni z řad vlast- ního, svobodného národa? Co je také dobrým ukazatelem hloubky národní iden- tity, je způsob slavení státních svátků. Přenesme se nyní na chvíli do USA na 4.července nebo do Irska na 17.března. A co uvidíme? Vzduchem vlají vlajky, lidé jsou v ulicích a jsou hrdí. A teď se vraťme zpět k nám, domů, v den prakticky jakéhokoliv svátku. Vla- jky byste hledali jen marně a ulice tu sice jsou, ale bez lidí. Ne že bychom to neuměli, být vlastenečtí, například když se jedná o Olympiádu nebo Mistro- vství světa v hokeji, pak je projevena trocha hrdosti.

Student Revue 100 let čsr září-říjen září-říjen | Page 24