FBC Sokol Frenštát p. R.
Sezóna 2013/2014
Dramatický, tvrdý, bojovný, plný emocí, zvratů ale bohužel došlo i ke zranění našeho hráče a jeho
odvozu do nemocnice… Když se v 10 minutě potřetí dnes prosadil Emča, šli jsme do dvoubrankového
vedení. Opět nás svými zákroky držel Honda v bráně. Že soupeři nejsou žádná ořezávátka, nám však
ve druhé třetině ukázali dokonale a během jediné minuty byl stav srovnán na 2:2. Ovšem neskutečné
publikum nás hnalo kupředu, nenechali jsme se rozhodit ani stavem ani výroky rozhodčích,
soustředili jsme se na svůj vlastní výkon a Adam nás parádní ránou po Fuciho přihrávce poslal znovu
do jednobrankového vedení. Adam tak bodoval i v šestém zápase po sobě… Bohužel byla to však i
poslední Fuciho stopa v tomhle zápase, protože v dalším souboji dostal úder hokejkou do hlavy, při
kterém mu bylo roztrženo obočí, palubovku zalila krev a Fuci musel být odvezen do nemocnice na
šití… Překvapením bylo, že rozhodčí i soupeřova střídačka neoblomně tvrdila, že úder si způsobil sám
a k žádnému trestu nedošlo. Když si vzpomeneme, za co dostal Rosi pětku… Na druhou stranu hráč
soupeře se velmi sportovně přišel omluvit za opravdu nechtěnou událost. A to je třeba ocenit.
Rozhozeni jsme byli, ne že ne, soupeř vyrovnal a emoce v hledišti i na hřišti narůstaly. Klobouk dolů
před kluky, uklidnili se a nerozhodil je ani další zajímavý gól z trestného střílení. V momentě, kdy se
soupeřův hráč vytáčel zpoza naší brány, došlo k seknutí, ale že hned zrovna nájezd, když před bránou
bylo plno… no, soupeř trestal a rázem jsme osm minut před koncem tahali za kratší konec. Opět
klobouk dolů před kluky, že poslechli, vykašlali se na ukřivděnost, opravdu hodili to za hlavu a
soustředili se jen a jen na hru, a po zásluze byli nakonec odměněni. Už po 43 vteřinách totiž přišla
skvělá spolupráce dvojice Miloš -Mara a bylo vyrovnáno. V hledišti vypuklo opravdové peklo, zápas
byl opravdu neskutečně dramatický, druhý gólman se musel chodit vydýchávat, protože na střídačce
je to jiné peklo, než na hřišti… Publikum nepolevovalo, hráči rovněž a 50 vteřin před koncem přišla
Fílova velká chvíle, když z rychlého brejku, svým typickým způsobem, vstřelil vítěznou branku.
Rozpoutal tak v hledišti opravdový ohňostroj radosti. Kluci už si vedení pohlídali a mohli opět se
skvělým publikem vybuchnout v bezmezné radosti! Ano, už slyším některé hlasy, proč takhle vyvádí,
vždyť je to až třetí liga… ale copak radost z vítězství chutná jinak v extralize a jinak ve třetí? Podle mě
rozhodně ne a tak si kluci užili i děkovačku před skvělým publikem a hlavně se před svými fanoušky a
fanynkami ukázali v tom nejlepším světle. Což nakonec velmi sportovně ocenili i hráči soupeře…
Musím znovu poděkovat skvělému publiku, Mikimu a Richardovi za bezchybnou
zapisovatelskou službu, Šárce za dvojroli zdravotníka a fotografa, Zdendisovi za na jedničku splněnou
roli pořadatele, Matymu, Peťanovi, Patesovi a Ondrovi za málokdy vídanou službu u mantinelů a
samozřejmě pak hráčům, za jejich předvedené výkony. Stínem je samozřejmě zranění Fuciho, který
nakonec skončil se třemi stehy, ale snad tedy jinak bude v pořádku…
PS: Pro většinu našich hráčů to byl díky fanouškům jistě životní sportovní zážitek a radost z
vítězství patří zejména jim… co může být ale pro trenéra větší odměnou, než když kotel fanoušků v
těchhle chvílích skanduje jeho jméno…
PS2: O báječnosti našich fanoušků svědčí i zákusky od pana Vávry, preclíky od paní
Zemanové, sladké týmové koblihy od babi Píchové, která samozřejmě na zápase nemohla chybět a v
neposlední řadě nadšení babi Schneiderkové, která byla tak unešená z našeho výkonu, že věnovala
stovku na občerstvení na večerní after party v Sokolovně. Všem moc děkujeme!
15