Punkstream ONLINE 11/12.2017, 01.2018 - Page 82

2010 - současnost J-horror je na ústupu. Celý asijský horor upadá a to, co bylo před deseti lety tolik děsivé a zajímavé, po tom dnes již neštěkne ani pes. Noví tvůrci se snaží stále vydělávat a budovat cosi na Ichiseho základech, nicméně žádné jméno těchto pokusů se nejspíš nikdy nedosta- ne za hranice země původu, tak jako díla, která celé toto asijské hororové šílenství započala. Nejmodernější ho- rory se snaží nalákat diváky do kin za pomocí 3D efektů, počítačových triků, či zá- padního stylu vyprávění, čímž naprosto likvidují to, co dělalo japonský horor od období Edo, až po „zlatou éru“, něčím tak úchvatným a výjimečným. Existují jakési pokusy o nové remaky Rin- gu, nebo Ju-on, každopádně v tomto případě se nedá říci nic jiného, než všechna sna- ha marná. Není však pravdou, že by Japonsko neplodilo nové hororové směry. Po vzoru úspěšného Tokyo Gore Poli- ce (2008), vzniká velká řada parodických splatstick filmů, které jsou charakteristické svým znatelně levným zpra- cováním a mají za účelem 80 diváka pobavit pomocí ex- trémní, parodické brutality. I ve 20. století takřka ne- známý sub-žánr found foota- ge, dostává v Japonsku svůj malý prostor, každopádně o žádném z příspěvků do výše zmíněných kategorií, nemů- žeme mluvit, jako o úspěš- ném. Existuje několik málo hororů různých sub-žánrů, jejichž popularita se dostala i za hranice země původu, kupříkladu Akmareul boat- tda (2010), Cold Fish (2010), Dream Home (2010), Sector 7 (2011), nicméně úspěch těchto filmů se nedá ani v nejmenším srovnat s tím, co přišlo o deset let dříve.