Po tomto zdrcujícím prozření
se Andrew kácí k zemi a upa-
dá do bezvědomí. Probouzí
se v obklopení svého ošetřu-
jícího personálu a dr. Cawley
mu vysvětluje, že už jednou
se povedlo vrátit jej do rea-
lity, ale poté došlo k regresi.
A jelikož má Andrew sklony
k agresivnímu chování a ne-
daří se jej usměrňovat, do-
stal ředitel od dozorčí rady
jasný pokyn: pokud nedojde
ke zlepšení, musí Andrew
podstoupit lobotomii. Ta by
jeho agresivitu potlačila, ale
má i svá rizika. Z člověka se
může stát „tělo bez duše“,
v podstatě chodící zombie.
Andrew tedy musí spolu-
pracovat, aby se tomuto
zákroku vyhnul a byl scho-
pen zůstat v realitě. Andrew
souhlasí a snaží se vyrovnat
s tím, co se stalo v jeho mi-
nulosti.
V poslední scéně vidíme
Andrewa sedícího na scho-
dech před budovou. Přisedá
k němu jeho lékař, nabízí
mu cigaretu a ptá se, jak se
Andrew cítí. Ten mu odpo-
vídá, že dobře, ale osloví jej
„Chucku“. Lékaři je z tohoto
projevu jasné, že léčba ne-
zafungovala a je tudíž nutné
přistoupit k lobotomii. An-
drew sám bez odporu vstává
a na závěr se ptá „Chucka“:
„Co je horší? Umřít jako
dobrý člověk, nebo žít jako
zrůda?“ „Chuck“ na něj ještě
volá, ale Andrew už mu nevě-
nuje pozornost a vyrovnaně
odchází podstoupit zákrok.
Jak byste se rozhodli vy,
kdybyste byli v kůži An-
drewa? Dokáže si vůbec
někdo představit tu tíhu
viny a bolesti? Může
člověka potkat vůbec
něco horšího, než přijít o
své nejmilovanější, a na-
víc vlastní vinou? Osobně
si myslím, že znovu nalézt
duševní klid je pak téměř
nemožné…
Článok by
Veronika Čopáková
55