Všechno to začalo u ohně , v dobách , kdy měly největší modly moderních asijských hororů ještě několik tisíc let čas , a kde si místní lidé vykládali historky o démonech a mýtických a nadpřirozených bytostech , díky kterým si stejně tak , jako my , vysvětlovali pozemské jevy , kterým nerozuměli . Již od nepaměti lidi spojoval respekt a touha po poznání k čemukoliv neznámému , tajemnému , děsivému … fascinace zlem , posedlost násilím a nenávistí . To je lidské , jako lidstvo samo a horor nám má tyto touhy přiblížit , vzbuzovat je v nás , ale zároveň je i ventilovat . Proto je horor tolik zavrhovaným , pokleslým a přesto , tak vyhledávaným a atraktivním žánrem s bohatou a zajímavou minulostí .
794 - 1333 ( Období Heian a Kamakura )
Již dávné mýty z Japonska , nebo Číny vyprávějí o démonech , kteří patřili k vývoji tamního folklóru . První literární spisy , jež můžeme považovat za prvopočátek hororu v Japonsku , se objevily v období Heinan , které trvalo od osmého , do letopočtu . Základním prvkem pro východní horory bývají yūrei . Yūrei , to je duše zemřelého , která se vrací za nějakým účelem zpět do světa živých . Dříve byli yūrei čistě abstraktní . Disponovali přírodními silami a člověk je spíše tušil , než viděl .
1334 - 1602 ( Období Muromachi , Nanboku-Cho a Sengoku )
S nástupem období válčících států Sengoku , se mýtické příběhy schovaly do ústraní a jejich znovuzrození přišlo společně s obdobím Edo .
1603 - 1912 ( Období Edo a Meiji )
Zatímco se na západě v období romantismu dostával horor do podvědomí za pomocí gotických románů , v Asii tomu bylo jinak . Neodmyslitelný základ pro asijský horor tvořil termín kaidan . Kaidan je pojem skládající se ze dvou znaků kanji a to ze znaku kai , což znamená děsivý / tajemný a dan , což je výraz pro mluvit / diskutovat . Obecným překladem slova kaidan je děsivý / zvláštní / tajemný příběh , však kaidan jako takový , nemusí být
68