STOCKIGT, JANICE B.
Jan Dismas
Zelenka
(1679–1745)
Český hudebník
na drážďanském dvoře.
Překlad Vlasta Hesounová.
Vyšehrad, Praha 2018, 404 s.
Česká hudba slaví triumfy. Dvě velké mono-
grafie o českých skladatelích Janu Dismasu
Zelenkovi a Leoši Janáčkovi z per Janice
B. Stockigt a Johna Tyrrella dokazují, že česká
hudba byla a je světová. Pro českou muzikolo-
gii však jsou tyto práce trochu výčitkou. Kolik
českých muzikologů se zabývalo po Helfertově
smrti Janáčkem, ale vrcholné dílo o Janáčkovi
napsal až Angličan Tyrrell. Janem Dismasem
Zelenkou se zabývala řada českých badatelů,
ale teprve Australanka Stockigt nám o něm na-
psala velkou monografii.
Zelenkův hudební odkaz v české kotlině byl
znám několika znalcům staré hudby již dávno.
Ocenil ho za první republiky zvláště Emilián
Trolda. Úzká vázanost Zelenkova díla na kato-
lickou bohoslužbu však nesla s sebou řadu pro-
blémů. Pro běžné uplatnění v liturgii byla jeho
hudba příliš exkluzívní a umělecky náročná
a v liturgii po Druhém vatikánském koncilu je
téměř neupotřebitelná. Nejlépe se mohla uplat-
nit v koncertním sále, ale to bylo v době komu-
nistické diktatury nemyslitelné, zvláště když
byl její autor navíc úzce spojen s jezuitským
řádem. V edici Musica antiqua bohemica vyšel
sice v roce 1963 jeden svazek Zelenkových in-
strumentálních děl, ale druhého jsme se již ne-
dočkali. Roku 1971 jako pozůstatek Pražského
jara vyšlo ještě 5 žalmů a Magnificat (Psalmi
et Magnificat, MAB Série II, sv. 5, Supraphon,
Praha 1971). Později se podařilo vydat Sub
olea pacis (MAB Série II, sv. 12, Supraphon,
Praha 1987), snad díky tomu, že oslava
Habsburků soudruhy tolik nedráždila jako cír-
kevní hudba. V chaosu po roce 1989 zanikla
edice MAB i nakladatelství, které ji vydávalo.
78–79