„Charakter podporuje tělesnou krásu. Obohacuje ženu v době, kdy ji opouští mládí,“ míní jedna
sedmdesátiletá herečka britského původu s kapkou
francouzské krve po matce a nekonečným šarmem.
Stejně, jako je krásná, je i odvážná – nebojí se ani
otevřeně kritizovat americké režiséry. Ti ji do svých
filmů ale s chladnou hlavou dál obsazují, jsou si totiž velice dobře vědomi jejích hereckých kvalit.
tenhle film pro mě bylo velmi náročné. Je
úžasné, co nakonec vzniklo, když si vzpomenu, že to probíhalo způsobem pokus
– omyl. Nemohla jsem uvěřit, že to utrpení budu muset prožívat každý den znovu
a znovu. Během natáčení jsem měla pár
krizových okamžiků a dokonce jsem dostala do maléru i Nicka (herec Nick Nolte,
pozn. red.). Když jste 30 metrů pod hladinou, nikdy nevíte, co se může stát.
Věděla jste, kolik podvodního natáčení
vás čeká, než jste na roli kývla?
Řekli mi, že toho nebude moc, jen sem
tam několik ponorů. Pro mě to bylo opravdové dobrodružství, připadala jsem si jako
54
leden|2016
na expedici s Jacquesem Cousteauem. Myslím,
že to studio dobře nepromyslelo, původně chtěli
použít dvojníky, ale nakonec od toho ustoupili,
protože se nám opravdu vůbec nepodobali. Jen
scénu se žraloky jsem netočila já.
V tom filmu jste hodně nosila bílé tričko…
A jsme u toho. Není moc o čem mluvit, jedině mě
to naštve. Vůbec nevím, odkud to přišlo, využili
mě jako marketingový nástroj a ani se neobtěžovali mě o tom informovat. Ten obrázek, který
o mně vytvořili, se naprosto neshoduje s tím, jaká
jsem byla a jaká jsem. Nestala jsem se herečkou,
abych se promenádovala v bílém mokrém tričku.
Kdy jste si poprvé uvědomila, že her ectví je
pro vás tou správnou cestou?
Vždy jsem se zajímala o umění. Předpoklady
k herectví jsem měla už od dětství, ráda jsem se
předváděla, šly mi angličtina a tanec. Blízká mi
byla i psychologie, stále ráda studuju lidi a jejich
mysl. Přemýšlela jsem, co bych měla dělat, protože ani v jedné z oblastí jsem vyloženě neexcelovala. Když mi bylo asi 16, začala jsem sledovat
francouzské filmy. Fascinovaly mě, ale nedokázala jsem si představit, že bych mohla být jejich
součástí. Pak zničehonic vstoupili do mého života dva lidé, kteří mě na tu myšlenku přivedli. Prvním byl můj učitel latiny. Řekl mi, že díky svému
klábosení bych mohla být dobrou herečkou. Dva
roky na to jsem poznala režiséra Romana Polanského. U jedné večeře povídá: „Jacqueline, ty jsi
takový introvert, určitě bys byla dobrá herečka.“
Promiňte, ale plachost se mi zdá v rozporu
s vaší profesí.
Vidíte a ve skutečnosti je většina herců plachých.
Zřídkakdy se hercem stane člověk s party duší.
Kdybyste si musela zopakovat své začátky
v Hollywoodu, ovšem jak ho známe dnes, jak
byste si poradila se září reflektorů?
Myslím, že by mi to přišlo velmi těžké. Vždy
jsem se snažila udržet si své soukromí, i když se
někdy nechám unést a trochu blábolím. V životě
se dostanete do okamžiku, kdy máte tolik co říct,
protože jste toho hodně prožili a je jednoduché
o sobě mluvit. Začnete se ale ztrácet v kontextu a lidé netuší, o čem mluvíte. Většina herců
pak zní, jako by mluvili přes kopírák. To určitě
znáte. Už mnohokrát mě napadlo, že být novinářem v showbyznysu musí být absolutní mučení.
Nestává se mi často, že bych si vyrazila na party
v Los Angeles s mladými herci, ale občas přece
jen ano. Vždy je to šíleně nudné, protože mluví
pořád jen o sobě. Pokaždé doufám, že je to přejde a naučí se nebýt tak nudní.
Existuje ale jedna mladá herečka, která je vašemu srdci blízká. Angelina Jolie je dokonce
vaše kmotřenka.
Ona je úžasná žena i herečka. Mrzí mě, že jsme
obě poslední roky tak zaneprázdněné, už nějakou dobu jsme se neviděly. Na mou duši, ona
je tak neuvěřitelně chytrá, soucitná a ke všemu
ještě fantastická filmařka. Byla bych ráda, kdyby
mě někdy režírovala. Je krásná uvnitř i navenek.
I ona by ale měla štěstí, kdyby zůstala stejně
krásná jako její kmotra, až jednou zestárne.
Zdá se, že jste objevila tajný pramen mládí.
Poodhalíte trochu své tajemství?
Mé tajemství, jak říkáte, není nijak mysteriózní. Je
to kombinace genetiky, jídla, cvičení a myšlení.
Způsob, jak smýšlíte, je velmi důležitý. Myslete
velkoryse, oprostěte se od závistivých myšlenek
– kvůli nim totiž lidé vypadají příšerně. Nesmíte
být ani chamtiví. Svět je ve velmi špatném stavu,
ale stále existují základní principy, které fungují,
musíte se jen naladit na vibrace přírody a najít
rovnováhu. Jste to, jak myslíte a co jíte. Zní to
banálně, ale já tomu věřím.
foto profimedia.cz
OK!