alternativa | lifestyle
„Všechno to začalo, když mi bylo asi čtrnáct let. Pamatuju si, že jsme čekaly s babičkou a dalšími pěti
dětmi na autobus a přišla hrozná bouřka. Tenkrát jsem
zorganizovala stavbu provizorního domečku, kam
jsme se všichni schovali a krupobití přečkali,“ popisuje
Iva Matyášová, lektorka Feng Shui a autorka knížky
pro děti Lesní příběhy s vílou Lilou. To byl asi prvotní
náznak, že se v budoucnu bude věnovat energiím
a bydlení v souladu s metodou Feng Shui. Nejde
o žádnou novinku, v Číně se těmito pravidly řídili už
před sedmi tisíci lety.
Na začátek mě zajímá, co to vlastně to Feng Shui je.
Sice se všude píše o tom, že místo, kde postavíme
dům, bude mít vliv na náš život, že věci domů bychom měli pořizovat v páru (dvě lampy, dvě podnožky), a že když ležíme v posteli, neměly by nám nohy
směřovat ven ze dveří místnosti. Proč by tomu tak ale
mělo být, si ráda nechám vysvětlit.
„Feng Shui jsem studovala u různých učitelů, jako jsou
například irský bioarchitekt Michael Rice nebo akademický architekt Oldřich Hozman, který navrhuje léčebná prostředí a zabývá se přírodními stavbami. Taky
jsem studovala na školách, které jsou zaměřené na
interiéry a exteriéry. Jde o to, že to, jak bydlíte, má logicky vliv na váš život,“ říká vystudovaná ekonomka,
která má certifikáty ze seminářů Školy tvaru a kompasu, intuitivního Feng Shui a energie čchi a také
absolvovala Školu celostní architektury se zaměřením
na využití geomantie, vlivů zemských a kosmických
sil na dlouhodobý pobyt člověka, posvátné geometrie a vnímavosti k životnímu prostředí. To zní téměř
nadpozemsky...
„Když přijdu do nového prostoru, cítím, jestli je mi
tam dobře, nebo ne. Senzitivnější lidé to mohou mít
podobně. Když jsem před jedenácti lety koupila náš
dům, nebylo mi tam zrovna příjemně, takže jsem začala vyhledávat odborníky, kteří se Feng Shui věnují do
hloubky. Zjistila jsem, že staré psychosomatické zátěže
mohou velmi narušovat partnerský život, zdraví a vaši
imunitu. V našem domě například nikdy nebydlel
majitel, pronajímal ho různým lidem, kteří tam takové
zátěže zanechali,“ říká Iva. Nedá mi to a vstupuji jí
do řeči: „Existuje nějaký důkaz, který by toto tvrzení
podpořil?“ „Změřit se to nijak nedá, ale člověk cítí,
že se něco divného děje. Když jsem byla v Praze
v Národní knihovně na přednášce o duchu místa, byli
tam převážně muži – architekti a stavaři, kteří celý
život pracují s materiály a hmotou. Přesto nebo možná
právě proto věří v energie mezi nebem a zemí a do
mikrofonu sdělovali informace o tom, co se jim při
různých stavbách u klientů i v soukromí přihodilo,
když obcházeli to, co naši předci automaticky dodržovali. Čili, dřív, než se začalo stavět, se promlouvalo
s místem, což se v mnoha jižních zemích dělá dodnes.
My jsme sklouzli do konzumu a z toho jsme zbytečně
nemocní,“ míní lektorka.
Teď ale prakticky: Když si pořídím pozemek a pozvu
si vás, co mi tam vykouzlíte? „Co se týče pozemku bez
stavby, nejprve pomocí siderického kyvadla zjistím,
zda se tam nekříží spodní vody a zda tam nejsou geopatogenní (škodlivé) zóny, kterým se v Číně říká dračí
žíly. Když se například začnou kopat sklepy a voda
by násilně musela změnit směr, pobyt na tomto místě
po tom, co tam postavíme dům, může od nejmenších
potíží způsobit i vážné nemoci. Pokud tedy zóny
najdu, doporučím architektům, se kterými spolupracuji, nebo které doporučí zákazník, aby na takových
místech postavili nosné zdi. Do tohoto místa pak
vstupovat nebudeme a zóny nám tak nemohou škodit.
Když dům už na geopatogenních zónách stojí, doporučím klientům proházet místnosti, posunout postel
a tak dále. Lidem, kteří nemají možnost si mě pozvat,
Původně vystudovaná
ekonomka, která má certifikáty ze seminářů Školy tvaru
a kompasu, intuitivního Feng
Shui a energie čchi a také
Školu celostní architektury se
zaměřením na využití geomantie, se věnuje nejen interiérům,
ale i zahradám a komerčním
prostorám.
„Feng
Shui jsem
studovala
u různých
učitelů.
Dojem na mě
udělali irský
bioarchitekt
Michael
Rice nebo
akademický
architekt
Oldřich
Hozman,“
říká Iva
Matyášová.
2016|leden
105