foto benedikt renč
na úvod
byť by téma tohoto čísla, tedy nové začátky, i roční doba mohly
podobným obavám nahrávat, rozhodně vás nehodlám obtěžovat žádnou
přednáškou o předsevzetích. To bych si nejdříve musel významně
zamést před vlastním prahem. Konečně se pořádně položit do
francouzštiny, častěji si večer odepřít skleničku vína, víc cvičit, cestovat,
číst, míň se nervovat, pařit, jíst…
Jenže o novoročních závazcích k víceméně nemožnému se bavit
vůbec netoužím. Chci vám vyprávět o svojí babičce. Magistře farmacie
narozené v roce 1924, která pár let po revoluci a odchodu do důchodu,
když ji majitel jedné kolínské lékárny oslovil, aby se stala vedoucí
jeho podniku, neváhala ani minutu. Každé ráno jela dvacet kilometrů
autobusem, aby zasedla k počítači, vzala do ruky skenovací pistoli
a neohroženě se pustila do boje s tím, co jí bylo zcela cizí, totiž
s moderními technologiemi. V informatice mě brzy předčila, kolik
jí zhruba bylo, to si můžete spočítat. Chci mluvit i o její sestře, mé
milované pratetě. Za tu se babička, velmi spořádaná, možná lehce
prudérní dáma, poněkud styděla, když na vesnické zábavě dlouho po
šedesátinách vystoupala na stůl a nespoutaně tančila. Já jsem na ni
naopak velmi pyšný pokaždé, když ji navštívím. Natupírovaný drdůlek
vždy pečlivě obarvený, bez rtěnky a šňůrky perel na krku se neobejde.
Ani na „babincích“ s kamarádkami, klidně o dvě generace mladšími.
A nakonec o své mamince, která takřka na prahu padesátky ukončila
stabilní vztah a začala žít se spolužákem ze střední školy, s nímž se po
letech potkala na třídním srazu. Co z toho?
Pro mě jasný vzkaz, že nikdy není pozdě. Na cokoliv. Na tanec, promoci,
změnu vzhledu, novou lásku, vysněnou cestu, na to, abyste proměnili
hobby v profesi nebo se přestěhovali za oceán. A samozřejmě ani na
ta banálnější předsevzetí, jimiž se velká část lidstva den po Silvestru
zbytečně užírá. Až to přijde, tak to přijde. Chuť, touha s čímkoliv skončit
nebo ještě lépe začít, se přece kalendářem neřídí. Pokud vás stránky
lednového čísla OK! Magazínu k jakékoliv změně inspirují, budeme rádi.
Jestli se k ní rozhoupete 1. 1. 2016, nebo v půlce července, je ale fuk.
Hlavně žádný stres a klidné svátky!
Honza Pokorný
šéfredaktor OK! Magazine