17
Když už se mělo po dvou hodinách končit, končit se vlastně nemělo. Děti se totiž teprve dostaly "do varu", převzaly iniciativu, společně hrály a tancovaly. Pravda o intrapsychickém tempu dětí se potvrdila. Intrapsychické tempo dětí odhaluje hudba. Proto by bylo třeba více hudby do škol, a bylo by, věřím, méně potíží s psaním, čtením a počítáním. Bylo by méně přetížených, vnitřně nespokojených až nešťastných dětí. Hudba přináší pochopení dítěte a pro učitele radost z toho, že dítěti rozumí. Rodiči pak radost z toho, že dítě chodí do školy rádo a je tam šťastné. Proto je dobře, že existuje škola Hučák a projekt „Hudba do rodin“.
Malá reflexe benefičního koncertu
Pojďme (si) hrát
Mgr. et Mgr. Jitka Pejřimovská, PhD.
V sobotu 21.11.2015 se v kavárně Artyčok v Hradci Králové konal benefiční koncert.
Koncert hudebně realizovali muzikoterapeuti MIČR a hudebníci z Královéhradeckého kraje (K. Zdechovská, Z. Maličká, Z. Slavíčková, Z. Hladík a V. Dědek). Tato pětičlenná kapela, která se viděla poprvé, improvizovala od začátku až po konec.
Kavárna byla zcela naplněna dospělými, rodiči, prarodiči, ale hlavně dětmi.
Stalo se, že děti samy začaly komunikovat s dospělými. Čtyřletá holčička přišla k neznámému staršímu muži, položila mu svou ručku do jeho ruky... a byl pro ní kamarád.
Po koncertě jsme si povídali všichni normálně, lidsky, sdíleli jsme jeden druhého. Byli jsme tam "spolu". A to všechno učinila hudba.....
Foto ZŠ Hučák
Vytvořená hudba vůbec nebyla dětská, byla krásná, hluboká a přitom prostá i složitá zároveň, vše, co se hrálo, šlo z lidí, z dětí. Děti se chápou hraní a tance přirozeněji než slova, především v předškolním a mladším školním věku jsou pro ně přirozeným jazykem. Děti daleko jemněji odečítají, ví, dle toho, jak rodič mluví, co žije ve svém srdci, nežli my dospělí.