V podobném srovnání modu hudebních kreací, mezi oběma šetřenými vzorky dětí, nebyl shledán rozdíl, resp. statisticky byl rozdíl shledán jako náhodný.
Výsledek pilotní studie lze shrnout:
Děti vřazené do „vzorku rizikových případů“ skutečně vykazují odlišnost emoční stability, ve srovnání se vzorkem dětí intaktní populace. Naproti tomu, v modu hudebního ztvárnění nebyl statistický rozdíl shledán. Lze vysvětlit s odůvodněním, že se projevuje, v případě modu hudebních kreací, optimalizující vliv hudební organizace, kdy oscilace a centrace tíhnou k uspořádanosti. Teoretický koncept edukační systémové muzikoterapie o optimalizujícím vlivu uspořádanosti hudby na vnímání převahy pozitiv nad negativy, byl opakovaně potvrzen.
Na základě výše uvedeného výzkumu a navazující pilotní studie byl proveden a obhájen další výzkum - o vlivu hudebně - dramatických postupů na cílený rozvoj a facilitaci jednotlivých dílčích funkcí potřebných pro nácvik čtení a psaní, obhájený v rámci bakalářské práce (Legnerová, V. 2016). V tomto výzkumu byl prokázán, při srovnání experimentální a kontrolní skupiny, po půlroční práci, rozdíl potvrzující efekt práce s edukačně hudebně - dramatickými postupy. Zde byly v pravidelném režimu užity postupy „Metody dobrého startu“ a „edukační systémové muzikoterapie“. (Sledované kategorie jsou blíže uvedeny v samostatném textu tohoto čísla, jsou to: „dílčí funkce verbálně akustická diferenciace“, „zaměřenost akustické pozornosti“, „verbálně akustického členění“ - diferenciace figury a pozadí.)
Podobně další průzkum, vypracovaný a obhájený v rámci další bakalářské práce (Klusák, L. 2016), modifikoval postupy edukační systémové muzikoterapie pro oblast práce s jedinci s lehkou mentální retardací. Byly zjištěny, po 4 měsíční systematické práci, tyto výsledky průzkumu: byl prokázán pozitivní vliv na školní prospěch v předmětech „Hudební výchova“, „Základy fyziky a chemie“ a „Matematika“ a současně byl prokázán pozitivní posun v oblasti psychosociálního chování žáků. Pozorované vybrané vlastnosti žáků, včetně osobnostních, byly vyhodnoceny pomocí sémantického diferenciálu. Hodnocení hudebních projevů bylo provedeno nezávislými hodnotiteli.
Lze z bakalářské práce citovat: „… zjištění vyústila v konkrétní navrhovaná opatření pro oblast motivace žáků, podpory jejich motoriky, výkonů v předmětech jak hudebních, tak mimohudebních i k jejich zkvalitnění úrovně psychosociálního chování a jednání, kde by strukturovaná práce s hudbou, vycházející z edukační systémové muzikoterapie, mohla být s úspěchem realizována i u žáků s lehkou mentální retardaci“ (Klusák, L. 2016).
Uvedený výzkum navazující pilotní studie, výzkum a průzkum z bakalářské práce prokázaly účinnost postupů edukační systémové muzikoterapie.
Závěrem
Shrneme-li krátce uvedená témata z textu, lze uvést, že na počátku textu byla představena edukační systémová muzikoterapie jako terapie oblasti prevence a její způsob navazování na hudebně vědní disciplíny. Poté byl představen a následně zdůvodněn, pomocí výsledků výzkumu a navazující pilotní studie, teoretický koncept o terapeutickém optimalizujícím vlivu hudební uspořádanosti (oscilace a centrace a hudebního závěru), jako specifika systémové muzikoterapie, na nově se utvářející žádoucí zkušenost jedince (Srovnej: Poněšický, J. 2003). Konstatován byl význam edukační větve systémové muzikoterapie v prevenci a terapii neurovývojových oslabení a v procesu utváření osobnostní identity dítěte, včetně rozměrů interakce, komunikace a narativity (Srovnej: Chrz, V. 2007). Krátce byly zmíněny i výsledky dalších výzkumných šetření s pozitivními výsledky – v oblasti prevence vzniku SPU a v oblasti zvýšení výsledků v předmětech – „Hudební výchova“, „Základy fyziky a chemie“ a v předmětu „Matematika“, a v oblasti osobnostního vývoje, včetně pozitivního posunu osobnostních vlastností, u jedinců s mentálním lehkým postižením. Edukační systémová muzikoterapie se chtěla takto představit jako vhodná metoda pro práci jak pedagogů – učitelů (po zácviku), tak - pod vedením muzikoterapeuta - i rodičů.
34 II III II