První aspekt procesu SMT – informace o pozitivní finalitě - hudba jako „dveřník“
Nejdříve se zaměříme na hudbu, jako na nástroj zvědomění. Posílení potence chápat souvislosti, vědět, proč prožívám to, co prožívám a i plněji sebe sama sebeurčovat, podporuje stabilitu „já“. Zvědomění se děje pomocí hudby v SMT tím, že i tělesné pocity, vzniklé z přelití psychosociální bolesti „umí“ hudba uchopit a vynést jako význam do vědomí. Zvědomění nabývá na síle i tím, že impulsy z „tělesné inteligence“, tělesné pocity evidované ve vědomí, hudba „umí“ rozvinout do psychického významu a souvislostí. „Umí“ ale i „dobrou myšlenku a rozhodnutí být dobrý“ prohloubit potvrzujícím afektem. Pokud u „dobré myšlenky či rozhodnutí“ schází cosi potvrzujícího, něco, čeho je třeba, aby v situaci realizace naše tělo a naše psyché, my sami, jsme skutečně jednali tak, jak jsme si předsevzali, pak můžeme selhat. Proto je třeba dobré myšlenky a předsevzetí prohloubit afektivním souhlasem. Nadto, hudba umí rozpustit ohrožující úzkost, pocity či prožitky nejistoty mnohdy již tím, že jsou skrze hudbu vyjádřeny.
Hudba v SMT má vliv na zvědomění, kterého se využívá jak v edukaci, tak i v psychoterapii. V samém středu a principu zvědomění – stojí rozpoznání toho, kdy a jak se otevírají pomyslné dveře mezi ne-vědomím a vědomím. Rozpoznání toho, „kdo“ je „dveřníkem“ otevírajícím dveře do vědomí. Psychoanalytické i neuropsychologické výzkumy prokazují, že o procesu zvědomění, se rozhoduje již v afektivitě a v preverbalitě. 4 Pokud „tušíme“, a to až „útrobně“, v budoucnosti brzdu, více se uzavře vstup ke zpracování „zpráv“ ve vědomí a naopak. Ale co je tím otevřením dveří, „dveřníkem“ v hudbě a SMT? Můžeme říci, že tyto „dveře“ otevírá terapeutický vztah a právě i hudba. Hudba tyto typy preverbálního tušení, jakousi „niternou haptikou“ a podpůrných emocí, navozuje. Proto může být i ona zmiňovaným „dveřníkem“ mezi ne-vědomím a vědomím. S touto vlastností hudby („dveřníka“), je spjata její schopnost vyvolávat niterné prožitky, hlubinné noření do prožívaných významů a prožitky podobné rozhovoru a emočního přijetí mezi osobami (personami). Navíc, hudba v SMT zabezpečuje i zpředmětnění niterných prožitků člověka navenek – vyjádření toho, co prožívám a cítím i pro vnější svět. Hudební kreace SMT, elementární hudební specifické improvizace, navozují prožitky nových emočních zkušeností a poznání vhledem.
„Dveřníkem, který otevírá dveře do vědomí“ je právě tušení pozitivní finality, tušení „dobrého konce.“ Emoce, které tušíme na konci svého snažení a které nedegradují naši lidskou důstojnost a cenu, ty zajišťují prostoupení informace z těla k psychickému, vyššímu zpracování. Hudba má „sílu a moc“ zabezpečit „dobrý konec“ proto, že má „moc“ jakýkoli emočně extrémní prožitek, jakoukoli extrémně vypjatou emoci, nejen hudebně – tematicky vyjádřit, zpředmětnit, ale i ji v návaznosti dalších hudebních témat rozvést do uklidnění, kdy nejpozději v závěru hudebního celku ústí k emočně uspokojujícím nebo naplňujícím prožitkům. Jinak řečeno - v sumě na sobě navazujících témat hudebního celku, dospívá celek hudební kreace v závěru k takovému hudebnímu tématu, který ohrožující prožitek proměňuje - na prožitek emočně sytící a ne ohrožující. V hudební kreaci jako celku, se uplatňuje tušení finality, která nese pozitivní prožitky.
4Srovnej: ROTH, G. in: PEJŘIMOVSKÁ, J. Význam muzikoterapie v hudobnej edukáci. Dizertačná práca. KÚ Ružomberok, Pedagogická fakulta, 2015.
PONĚŠICKÝ, J. Úvod do moderní psychoanalýzy. Praha, Triton 2003, ISBN: 80-7254-456-8
5 Srovnej: SEDLÁK, F.,VÁŇOVÁ, H.: Hudební psychologie pro učitele. Praha, Karolinum, 2013, 406 s.,ISBN: 978-80-246-2060-2
6 PEJŘIMOVSKÁ, J., ZELEIOVÁ, J. G. Dimenzie muzikoterapie. Pedagogická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave, 2011, ISBN: 978-80-8082-331-3
8