“Každý z nás je umělcem. Každá osoba vydá z ticha zvuk a zláká neviditelné, aby se stalo viditelným.”
John O'Donohue
Hlasová trubice a hlasové témbry
Jádrem Hlasově-pohybové terapie je metafora vertikální kontinuální hlasové trubice.
Termín hlasová trubice odkazuje na metaforický koncept prodlouženého vokálního traktu, který se nachází v celém trupu. Hlasová trubice je souvislá, vede od rtů, ústy, celým trupem až do pánve. Představujeme si její přítomnost v celém trupu proto, že v těchto oblastech jsou svaly, které je třeba zapojit k rozšíření a prodloužení hlasové trubice. Hlasová trubice je z masa a krve, je tedy pružná, může měnit tvar a objem. Díky tomu dokáže vytvořit různé druhy a kvality zvuku a vyjádřit celou škálu našich prožitků, pocitů a příběhů.
Metafora hlasové trubice odkazuje na přítomnost hlasu v našem celém těle, kdy je ovlivněn našimi fyzickými a psychickými stavy a okolnostmi. Proto pracujeme s tělem a s pohybem, abychom otevřeli náš hlas a nás samotné a odhalili, co je překážkou v našem sebevyjádření. Naše tělo však musí být zbavené napětí omezující naše sebevyjádření.
Existují tři témbry: flétna, klarinet, saxofon. Náš pohyb, tvar úst a obličeje je napodoben do určité míry naším hlasovým ústrojím a trubicí, které změní tvar v reakci na tyto pohyby.
a) FLÉTNA
b) KLARINET
c) SAXOFON
Nastavení flétna je pro nás lidi většinou jednodušší. Nastavení klarinet a saxofon (obrázek b, c) je těžší napodobit ve spodní části hlasové trubice, tak aby odpovídala otvoru v ústní dutině.
Práce na pružnosti trubice je umožněna vědomím zapojením svalů ve specifických částech těla, či pohybem celého těla. V HPT používáme postoje těla pracující na fyzické a psychologické úrovni, jež napomáhají otevření hlasové trubice:
•
•
•
Dále uvolňujeme napětí v těle pomocí masáže, předevšín kolem hlasové trubice, tak abychom zvýšili dechovou kapacitu podporující tvoření jednotlivých témbrů. Na emoční úrovni se pracuje na psychických blocích, jako například schopnost vytváření si svého prostoru.
46