V rámci terapeutického procesu můžeme analyzovat scény k diagnostickým účelům (např. „Jaká emocionální kvalita doprovází hru na hudební nástroj?“ Nebo: „Jaký je odhad tělesně-emocionálního výrazu dítěte?“), dále v průběhu terapie („Od kterého momentu se začal měnit průběh?“ Kdy se objevilo nové téma a co tomu předcházelo?“) nebo k účelům prognózy či výsledků terapie (z protokolů je zřejmé, jak dlouho dítě zůstává na stejném vývojovém stupni, zda dochází k rychlému střídání vztahových kvalit nebo zda lze pozorovat stálé zlepšování). V terapeutických plánech je vždy obsažena otázka na úspěch terapie a na prognózu. Aby bylo možné odpovědět, je nutné popisy EBQ-modů „přeložit“ do jazyka, kterému její čtenáři (zde např. lékař, terapeut, sociální pracovník atd.) rozumějí. Společným základem jsou zde poznatky vývojové psychologie.
Z výsledků dosud uskutečněných certifikačních kurzů se ukazuje, že instrument EBQ je používán nejčastěji k přezkoumání terapeutických intervencí a při supervizi. Velký zájem je však také o jeho použití k diagnostickým a dokumentačním účelům. Thomas Bergmann se svým týmem aktuálně pracuje na vývoji postupu při diagnostice dětí s poruchou autistického spektra. Tento postup vychází z poznatků, které byly získány používáním nástroje EBQ. Dále probíhá pilotní projekt „EBQ/SMARD - Watch“ (Reimer et al.), který spojuje poznatky chronobiologie s odhady kvality vztahu za pomocí nástroje EBQ. Jiným výzkumným projektem je analýza dlouhodobé terapie za pomocí nástroje EBQ u chlapce s diagnózou autismu a poruchy řeči (Schumacher, Calvet, Reimer).
Literatura:
Schumacher, K., Calvet, C., Reimer, S. (2011). Das EBQ-Instrument und seine entwicklungspsychologischen Grundlagen. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.
http://webarchiv.udk-berlin.de/sites/musiktherapie/content/zertifikatskurse/ebq_instrument/index_ger.html; přístup 21. 11. 2015
Mgr. Zuzana Slavíčková, M. A.
Muzikoterapii vystudovala v letech 2009 - 2012 na Universität der Künste v Berlíně. Po ukončení studia absolvovala certifikační kurz „Das EBQ Instrument“ u prof. Dr. Karin Schumacher a Dipl. Psych. Claudine Calvet. Praktické zkušenosti získávala mj. v rámci praxe na klinice ve švýcarském Kilchbergu nebo v centru KJA (Kinder- und Jugendambulanz) Integral v Berlíně -Friedrichshainu. Jako muzikoterapeut se zaměřuje zejména na práci s dětmi a s dospívajícími.
23