Muzikoterapie březen 2016 | Page 16

Před závěrem

Inspirace příkladem pilné meta-analytické aktivity v oblasti hudby a zdraví je jím J. Bradt s kolektivem, kteří zkoumali práce v oblastech vlivu hudby na: stres, 2014 (SR (St 26, N1389 - pozitivní vliv na úzkost) předoperační úzkost, 2013 (SR: St 26,N 2051) - efekt prospěšný, v onkologii (viz str. 2), dyspnoe 2010 (SR:RTC 8, N 213) bez evidence, mozkové trauma 2010 (SR. RCT 7, N 184) - efekt. rytmické akustické stimuly, terminální stavy 2010 (MA, RCT 5, N 175): slibný efekt na kvalitu života, u koronární choroby 2009 (SR: St 40, N 1041) - efekt na frekvenci tepovou, respirační a krevní tlak - ne však "strong evindence". Nutný další výzkum, dodáváno jako obvykle, pro povzbuzení dalších průkopníků vědy.

SOMATICKÉ OBLASTI

ONKOLOGIE: Optimistický je nález pozitivního vlivu hudby. Čínská práce - Zhang JM et al, 2012 (SR ze 6 anglických a 3 čínských databází, od roku 1966 a MA 332 studií - 32 RCT, celkově 3181 pacientů) uvádí pozitivní zvládání úzkosti, deprese, zvýšení kvality života hudební intervencí (MI). Také další robustní studie J. Bradt et al. 2011, (SR - 30 RTC u 1891 pacientů s rakovinou), udává pozitivní efekt MI na úzkost, bolest a, náladu a kvalitu života.

Velmi slibné výsledky u krátkodobých aplikací hudby:

ENDOSKOPIE (5 MA, z toho dvě MA z dílny D. Rudina et al. z roku 2007.

PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA DĚTÍ - v.d. Heiden et al. 2015, (MA, RTC 3, záznamů 4846)

Střídavý efekt:

FYSIOLOGICKÉ FUNKCE a OVLIVŇOVÁNÍ BOLESTI včetně porodních.

Bez efektu:

práce o vlivu hudby v oblastech TRANSPLANTACE, CYSTICKÉ FIBROSY – hodnotitelé říkají, že práce neměly dostatek dat a doporučují další výzkum.

Hraničně mezi psychiku a somatiku spadá TINNITUS - ani zde MI neměla zatím efekt.

HRANIČNÍ OBLAST - neuropsychiatrickou zkoumá „práce budoucnosti" S. S. Dastgeiba et al. 2014. na téma „Vliv Mozartovy hudby na interiktální aktivitu epileptických pacientů" (autoři prověřovali 12 studií třemi meta-analýzami) a našli pozitivní efekt Mozartovy hudby na hledaný fenomén - snížení interiktální aktivity, během poslechu i po poslechu. Autoři též nalezli přímou úměru mezi výší IQ a efektu. Nicméně doporučují pro klinické využití více RCT (randomizovaných kontrolovaných studií) - pleonasmus zde by měl vést k přemýšlení, jak rozlousknout i tento tvrdý oříšek. Za vlaštovku z budoucnosti je možno studii považovat proto, že obrací pozornost ke zkoumání typu hudby, používané v muzikoterapii.

16