Muzikoterapie březen 2016 - Page 6

Systémová muzikoterapie

a

tři zajímavosti hudby

Mgr. et Mgr. Jitka Pejřimovská, Ph.D.

Tento text je pokračováním a dokončením rozhovoru, který byl uveden v prvním čísle časopisu Muzikoterapie. Klade si za cíl představit tři zajímavosti hudby, které jsou přítomny v systémové muzikoterapii (dále SMT).

Prvá zajímavost osvětluje, proč můžeme říci, že hudba tíhne k „dobrému konci“, druhá zajímavost hudby v SMT vyzdvihuje význam „specifické zkratky“ a za třetí zajímavost hudby lze označit její metaúroveň – její invenci, která umožňuje hudebně tematické proměny, které neštěpí hudební celek. Hudba v SMT může být nahlížena jako suma tematických strukturalizací, hudebních i prožitkových probíhajících posloupně v čase jako suma přechodů a změn od jednoho kvaziustálení hudebního motivu či tématu k druhému. Jako sumu kvaziustálení probíhajících v čase lze nahlížet i život člověka, a s ohledem na edukační a psychoterapeutický rozměr, i především psychické prožívání i chování člověka. Psychické prožívání a lidské chování je přítomné v psycho-socio-spirituálním subsystému, a je doplněno autonomní reaktibilitou organismu, která má své vyjádření společně s tělesnými projevy v „bio – subsystému“.1 Před rozhovorem o hudbě samé v SMT je předsazen text o člověku, světě a o lidském čase z pohledu otevřených systémů.

Text si neklade vyšší nárok, než tyto tři zajímavosti hudby rámcově přiblížit, „zobrazit“, ne beze zbytku osvětlit. K poslední zajímavosti je připojeno schéma hudební kreace v SMT a je dále připojeno přiblížení hudebních kreací neuspořádaných, které se vyskytují u jedinců s vážnou psychickou patologií.

Člověk, svět a budoucnost

Na člověka, lidskou společnost, svět a i události během života člověka, lze nahlížet jako na otevřené systémy. Otevřené systémy představují vysoce organizované komplexity, které kooperují s vnějším prostředím i uvnitř sebe sama. Uvnitř otevřeného systému obousměrně kooperují části s celkem a celek s částmi. Současně kooperují uvnitř otevřeného systému „člověk“ subuskupení jako bio – psycho – socio – spirituální subsystémy. Jako otevřený systém lze vnímat i rodinu, stát, dále například buňku, mraveniště, ale i hudbu. Otevřené systémy spolu kooperují a ovlivňují se, tedy i systém člověk a hudba, spolu kooperují a vzájemně se ovlivňují. Člověk vytváří hudbu, jako specifický „obraz“ psychického dění s esteticko – etickým směřováním, a naopak, hudba v SMT ovlivňuje člověka a jeho lidské prožívání, jeho zkušenost, rozhodování a chování. Hudba je užita v SMT jako dominující medium terapeutické změny.

Ideální stav pro člověka, můžeme říci s nadsázkou, je ten, kdy si uvědomuje ze svého bytí právě tolik a takových „zpráv“, které psychika zpracovává a vyhodnocuje s výsledkem návratů k prožitkům pohody, bezpečí, jistoty, emočního přijetí a sebeuplatnění. Stejně významnou podmínkou je ale i to, aby člověk setrval v kontaktu s realitou, resp. s jejím adekvátním obrazem ve svém vědomí.

6