Muzikoterapie 7 - Page 9

V současných analytických směrech převládá teoretický i klinický polypragmatizmus, který problémy rozptyluje a situaci psychoanalýzy mlží. Se sny takřka každý autor dělá, co chce a reduktivní filosofie tomu jen nahrává. Všechny tyto koncepty vycházejí z rozštěpené subjekt- objektové filosofie a reduktivního pozitivizmu. O souvislostech snění a fyziologických pochodů a jejich řízení se dnes zajímají neurovědy. Někteří neuro-psychologové se pokoušejí obsahy mysli analogizovat s počítačovým zobrazováním činnosti mozku ve spánku, tak např. souběžně se provádějí analýzy korelací neurofyziologických procesů s abstrahovanými a hypotetickými psychologickými obsahy a funkcemi. Kromě důmyslných analýz korelací se setkáváme se složitějšími matematickými modely, Matematický model je abstraktni model, ktery využiva matematickeho zapisu k popisu a vysvětlení chovani systemu. Výklady snů a snění tak postupně podléhají přírodovědeckým představám o člověku.Jiří Hřebíček, Michal Škrdla, Úvod do matematického modelování, 2006 Přirozený svět. Svého času Wittgenstein napsal. „Věci jsou tím, čím jsou a ničím jiným“. Jejich jsoucnost jakožto „něcovost“ (latinsky quiditas) umožňuje jazyk a řeč. Kdyby tomu tak nebylo, přestaly by jazyk a řeč mít smysl, lidský svět by se rozpadnul a dosavadní komunikace by nebyla možná 6 . Wittgenstein říká to samé, co Husserl a Heidegger. Je nutné jít k věcem samým, a přitom je nechat být samy sebou. To vůbec není snadné. Osobní zkušenost, kterou s nimi máme, bezprostřední zakoušení (vnímání a prožívání) není lehce dostupné, protože vše, co vnímáme, aniž si to uvědomujeme, automaticky, mimoděk a okamžitě interpretujeme v rámci dobových doktrín. Ponechat věci být samy sebou je náročný požadavek. Například vznášející se tabákový kouř, který se před našima očima náhle zlomí a rozpadne, je na Západě vyložen jako důsledek fyzikálních vlastností tabáku, jehož spaliny jsou lehčí, než vzduch, který mění pohyb, směr i podobu kouře. Ale pro členy jistého přírodního národa je tabákový kouř projevem démonických nebo jiných nadpřirozených sil. V obou případech stojí na prahu vnímání předsudek. Fenomenologie se snaží o nepředsudečný přístup k věcem samým. Jejím cílem je se dobrat významů, které již nelze na nic převádět, kdy věci jsou v posledku tím, čím jsou, totiž samy sebou. Husserl chtěl vystoupit z naivního postoje, který jsoucnost věcí pokládá za samozřejmou, a „dával do závorky“ všechna svá předběžná přesvědčení, včetně přesvědčení o existenci věcí. Toto stažení se a pozdržení úsudku nazval Husserl epoché a celý postup fenomenologickou redukcí. Měl za to, že teprve v neutrálním a od předsudků oproštěném postoji lze proniknout „k věcem samým“, a to tak, že člověk zkoumá „samodané“ fenomény, jak se mu věc sama dává, a nic jiného již ani neubírá, nepřidává, ani nerelativizuje. Ze subjektivní, dobovými předsudky nezatížené zkušeností světa našeho života (Lebenswelt) fenomenologie učinila metodologickou podmínku bezprostředního přístupu ke světu. Obtíže ale přinášejí metody, které nás mají od předsudku přivést k fenoménu. Vidíme, že pro některé lidi je schopnost oprostit se od dobových názorů prakticky nemožná, což je ostatně u řady lidí patrné při osvojování fenomenologie a názorné ukázky těchto obtíží obsahuje celá současná psychoterapie. Problém se komplikuje tím, na co nás upozornil Gadamer. Absolutní bezpředsudečnost není možná, protože každé porozumění má své předporozumení. Každá zkušenost se opírá o skryté předsudky, bez kterých neprobíhá žádné učení ani osobnostní automatofónů z první poloviny XX. století., vytvářející nepřeberné množství skladeb takřka jakéhokoliv nástrojového znění. Počítačové hudební programy jen posunuly možnosti „hraní a komponování“ výš a mnoha řádově předčily technické schopnosti a množstevní výkonnost skladatelů, instrumentální výkony sólistů i velkých hudebních těles. Leč princip hraní a skládání, podle kterého pracují, nemá s tvorbou hudby nic společného, neboť se jedná o hudební výrobu. 6 Václav Havel nazval bezobsažný jazyk novotvarem „ptydepe“.