Muzikoterapie 7 | Page 72

3. Muzikoterapeutický proces – muzikoterapeutická změna, ukotvení a generalizace V druhé části byla přiblížena muzikoterapeutická změna, která je nejdůležitější součástí muzikoterapeutického procesu. Muzikoterapeuitický proces sestává z analýzy rozhovoru a hudební kreace, z diagnostiky mimohudební a hudební, z navazující volby podoby a realizace žádoucí terapeutické strategie pro uskutečnění muzikoterapeutické změny, kam přináleží nejen její prožitkové uskutečnění, ale i její ukotvení a navazující generalizace z hudebního chování do mimohudebního. Zopakujeme-li z jiné optiky charakteristiku muzikoterapeutické změny, je ona transformací „nevědění ve vědění“. V její realizaci skrze hudební kreaci je zde pravidelně přítomný autentický hudební projev. V případě negativních emocí je emoční neuspořádanost a chaos, v psychickém prožívání, hudebně vyjádřen svým zrcadlením v neuspořádaném hudebním projevu, projevem hudebně chaotickým. Muzikoterapeut proto na vrcholu této oscilace zpravidla podpoří synchronizací, ve spoluhře s klientem a nabídne hudebně změnu v podobě motivu s hudební uspořádaností. Hudební uspořádanost je uspokojivá organizace metra, rytmu, melodie, harmonie a stavby hudební kreace. Autentický hudební projev dítěte (klienta/pacienta) mívá velice často podobu „překlopení“ hudební neuspořádanosti do uspořádanosti, za přítomnosti různých způsobů podpory muzikoterapeuta. Odehraje se zde tedy, v autentickém hudebním projevu – změna, transformace – hudební neuspořádanosi v hudební uspořádanost. Po dosažení této změny se spontánně proud hudebních motivů hudební kreace klienta/pacienta rozvine do hudební centrace. Oscilace a centrace hudební kreace znamená nejen hudební linii hudební kreace, ale současně i psychický prožitkový proud, kde transformace znamená „nový“ zážitkový model. Báze odplavení tísnivých prožitků, „trhliny“ dramatického oblouku životního příběhu. Podoby intervence muzikoterapeuta mají různé podoby: spoluhru, hudební nabídku centrace, rozhovor, muzikoterapeutický vztah. Stává se, že již samotné hudební zpředmětnění negativní zkušenosti (soupodobnosti „trhliny“ dramatického oblouku) vynese prožitkový efekt nového zážitku. A to proto, že uspořádanost hudby samé, její organizace jako media, uspořádává neuspořádané emoční prožitky do struktury, což je podstatou transformace z neuspořádanosti do uspořádanosti. Organizace hudby navozuje pozitivní emoční finalitu. 11 Muzikoterapeutická změna znamená odhalení prožitkového významu „trhliny“, odhalení způsobu její sanace a vlastní sanaci v místě pomyslného „překlopení“ oscilace v centraci. V muzikoterapeutickém procesu navazuje po takto dosažené muzikoterapeutické změně, po dosažení nového modelu zkušenosti - hodnocení sebe i hodnocení životní situace z pohledu „soubytí“ - „zkušenostní ukotvení“. Nová zkušenost je zpočátku vratká, je nutné ji zkušenostně kotvit. I zde je hudební varírování nového modelu sebehodnocení i hodnocení životních situací tím, co ukotvuje a hlavně tím, co signalizuje hlubinný vnor ukotvení, především přítomností kvality agogiky a akcentací v hudební kreaci. Opět tedy hudební kvality jsou významnými ukazateli míry ukotvení emoční zkušenosti. V poslední fázi muzikoterapeutického procesu se nový prožitkový model, nabytý především skrze prožitky hudebních kreací, v optimálním případě, generalizuje na mimohudební chování. Tím, že jedinec vyjadřuje a prožívá svou znejišťujcíí zkušenost, „trhlinu“, problém či krizi, v modu hudební kreace, vkládá svou negativní zkušenost do media, které má sílu samo ze sebe uspořádávat a funkčně optimalizovat. Zkušenost vložená do kreace a proudu proměn hudebních motivů se otevírá přirozeně hudební inspiraci a invenci. Tyto momenty jsou velice důležité pro 11 Srovnej: PONĚŠICKY, J. Úvod do moderní psychoanalýzy. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. 195 s. ISBN 80-7254-426-8 PEJŘIMOVSKA, J. - ZELEIOVA, G. J. Dimenzie muzikoterapie. Trnava: PF Trnavskej univerzity, 2011. 220 s. ISBN 978-80-8082-331-3 PEJŘIMOVSKÁ, J.: Význam muzikoterapie v hudobnej edukácii. Dizertačná práca. Ružomberok, KU Ružomberok, Pedagogická fakulta 2015