Muzikoterapie 7 - Page 70

roztříští, části pozbudou té kvality, kterou byly jako části systému, díky povaze systému, obohaceny. Takováto komplexita a koherence hudby, znamená její schopnost neredukovaně zrcadlit prožívání člověka v průběhu jeho života. Analýza a interpretace nejen rozhovoru muzikoterapeuta s klientem/pacietem, ale i analýza a interpretace hudebních vlastností hudebních kreací klienta/pacienta, by měla být, obecně, pro muzikoterapii obligátní součástí. 2. Muzikoterapeutická změna Muzikoterapeutická změna sanuje a terapeuticky ošetřuje „trhlinu“ v „osobní filosofii“, „trhlinu interpretace života (jeho nositelem a současně aktérem), trhlinu na vrcholu oscilace jejího dramatického oblouku“. Trhlina znamená tříštění jakékoli celistvosti. Lze přiblížit - tříštění otevřeného systému (v tomto případě z pohledu rozbalujícího se systému v průběhu času, v dramatickém oblouku dění), které se děje na jakémsi pomyslném vrcholu dění, termíny - „v momentu maximální emoce“, „na vrcholu oscilace“, „ve vrcholném prožitkovém momentu“, kde je celistvost narušena trhlinou. 3 Systémová muzikoterapie poukazuje na dramatický oblouk, který je přítomen v interpretaci života jeho nositelem. Dramatický oblouk může vykazovat rozličnou linii vzedmutí se dramatičnosti. Někdo vypráví o svém životě jako „o klidném toku řeky“, jiný „jako o výstupu na vysokou horu“, další „jako o pádu dolů“ apod. Linie dramatičnosti jednotlivých lidských životů zachycují i jakési jejich prototypy, umělecká ztvárnění životních příběhů v žánru (například v dramatu, tragedii, komedii…..). 4 I podoby interpretací dramatického oblouku života jsou různé, může jít o rozvažování sám před sebou, o vyprávění, o umělecké ztvárnění v určitém žánru, například v povídce, nebo v dalších způsobech sebe - vyjádření, tedy i ve zvukovo - hudební kreaci. Člověk propojuje faktické události svého života výkladem, „svou filosofií“ - „oč v životě vlastně jde“. 5 Uchopuje tak existenciální hodnotu – významu sebe sama ve světě a bytí, v kategorii „soubytí“. Proč je ale obnažení této „filosofie“ důležité? Protože není pouhou abstrakcí, ale žitým a v mentalitě člověka účinným fenoménem a silou – „žitou ideou“, která formuje „já“, formuje sóma, v podobě salutogenních procesů, formuje psyché, měřítky hodnocení toho, co prožívám, formováním toho, co očekávám, jak mnoho se zabezpečují nárokem na kontrolu dění ve svém životě, a jak plánuji. „Filosofie“ života člověka určuje i to, jak hodnotí druhé, i vize o modelu vztahu „osudu“ k němu samému. O tom, jak jeho „já“ obstojí v momentu vrcholných událostí jeho života: „život mi vždy napomohl….“, „život mně drtí...“, „bojím se, co vše ode mne bude ještě chtít…“, „život mne naučil...“. „Žité ideje“ jsou utvářeny soupůsobením afektů, emocí, představ, myšlenek. Pozitivníh „žité ideje“ vycházejí z „já“ a pro „já“ jsou budující, negativní „žité ideje“ přistupují z vnějška, mnohdy nepřirozeně a násilně, matou, utlačují a oslabují osobnost, „já“. Z pohledu teorie systémů, kdy „fungování člověka je nahlíženo jako součinnost funkcí otevřeného systému“, lze říci, že emoční zranění či trauma prostupuje a negativně ovlivňuje funkce subsystémů bio – psycho – socio – spirituálního, a tedy, negativní působení se promítají i do představ, do „životní filosofie“ a vlastního utváření budoucnosti. Podobně, ale s pozitivním dopadem, působí i emočně pozitivní „žité ideje“. 6 KRESANEK, J. Hudba a človek. Bratislava: Narodne hudobne centrum, 2000. 96 s. ISBN 80-88884-18-7 KRUMHANSL, C. L. An exploratory study of musical emotions and psychophysiology. Canadian Journal of Psychology, 51, s. 336–352 PEJŘIMOVSKA, J. - ZELEIOVA, G. J. Dimenzie muzikoterapie. Trnava: PF Trnavskej univerzity, 2011. 220 s. ISBN 978-80-8082-331-3 PEJŘIMOVSKÁ, J.: Význam muzikoterapie v hudobnej edukácii. Dizertačná práca. Ružomberok, KU Ružomberok, Pedagogická fakulta 2015 4 CHRZ, V.: Možnosti narativního přístupu v psychologickém výzkumu. Praha. Psychologický ústav AV ČR 2007, 151 s., ISBN: 80-86174-11-5 5 CHRZ, V.: Možnosti narativního přístupu v psychologickém výzkumu. Praha. Psychologický ústav AV ČR 2007, 151 s., ISBN: 80-86174-11-5 6 PEJŘIMOVSKA, J. - ZELEIOVA, G. J. Dimenzie muzikoterapie. Trnava: PF Trnavskej univerzity, 2011. 220s. ISBN 978-80-8082-331-3 3