Muzikoterapie 7 - Page 69

3. Třetí zkušeností byly nahrávky terapeutické práce školy Nordoff – Robbins, které mne překvapily shodnou vizí muzikoterapeutického pojetí a které byly, právě díky obětavosti pracovníků Psychiatrické kliniky FN Motol, již v té době k dispozici. 4. Navazující zkušenost práce s intaktní populací dětí a se studenty, kteří se seznamovali s muzikoterapií jako oborem, „cvičně“ i z pozice „muzikoterapeutů“, mne definitivně přesvědčila o významu muzikoterapie i pro populaci psychosociální normy, ve výchově a edukaci, protože právě zde se vynořovaly linie prožitkových dysfunkcí, které je možné sanovat při včasné detekci. Pokud ale zůstanou nepovšimnuty, prohlubují potíž až k symptomatologii různých poruch, psychických, psychosomatických i sociálních apod. Text, po tomto úvodu, se z různých pohledů věnuje významu hudebních kreací jako fenoménu, který akceleruje proces orientace k terapeutickému cíli. 1. Otevřený systém V tomto období jsem se snažila nalézt v rozhovorových postupech způsob práce nejbližší způsobu vyjádření se jedince v hudebních kreacích, aby oba mody (rozhovor i hudební kreace) se vztahovaly ke shodným konceptům a kategoriím analýzy a byly tak srovnatelné a nosné i pro interpretaci. Rozhodně je v systémové muzikoterapii uplatněn princip dynamické terapie, kde minulé se profiluje i v současném, je uplatněn i hlubinný princip s významem zvědomění emoční zkušenosti v její ucelenosti, s významy kongruence a inkongruence, uplatňuje se i hodnocení osobnostní stability ve shodě/diferenci mezi očekáváním svého budoucího chování v určité situaci v konfrontaci s reálným chováním již v nastalé této situaci samé, i kreativita. 2 Narativní rozměr, se svým dramatickým obloukem, je ale zásadní. Své prožívání a emoční zkušenosti jedinec zpředmětňuje mimohudebně, nejčastěji v rozhovoru a hudebně, v hudebních kreacích, do kterých ve spoluhře vstupuje muzikoterapeut. Psychické dění klienta/pacienta se zrcadlí v hudebních kreacích, tím se psychické dění stává zpředmětněné a muzikoterapeut může nejen mu porozumět, ale i bezprostředně podporovat žádoucí změnu v prožívání dítěte (rozuměj klienta/pacienta) v případě negativ, jindy podporovat a ukotvovat vhodné osobnostní vlastnosti. Obohacení způsobů, modů zpředmětnění sebevyjádření klienta (o tom, co prožívá, jak prožívání hodnotí a s jakým vyplývajícím záměrem pro jednání) o hudební kreace je přínosem. Zahušťuje se vztahová, kauzální síť „zpráv o niterném prožívání klienta“, kdy v hustěji prosycené vztahové síti lze zmapovat více souvislostí, a tak zaostřeněji odkrýt orientaci k terapeutickému cíli, kam se napíná osobnostní potence klienta/pacienta, aby odplavila prožívanou tíseň - jakýkoukoli životní potíž. Horizontálně - vertikálně - strukturální složitost hudebních kreací klientů/pacientů, které se pro hudbu zcela specificky odvíjejí v plynutí času (to znamená jejich melodicko - rytmicko - harmonicky stavební uspořádání), konkrétně znamená odvíjení se (v hudební kreaci) jednoho hudebního motivu za druhým. Odvíjení se motivů v čase je možné nahlížet jako proces kvaziustálení jednotlivých strukturací - proměnu strukturace stávající v strukturaci další atd., dokud se proud navazujících motivů „nezastaví“ ukončením hudební kreace. V hudební kreaci je její ukončení zřetelné a nepřehlédnutelné. Rozpoznáme zcela běžně, zda proud hudby v hudební kreaci má ještě pokračovat, nebo zda již hudební kreace skončila. Můžeme i říci, že se jedná o orientaci k cíli, o tíhnutí k významu „konce“, o tíhnutí k celistvosti, k finalitě. Toto tíhnutí k finalitě nadto zvláštním způsobem sytí všechny předcházející hudební motivy novým významem. Podobně i v životě, pohledy zpět objasní to, co nebylo pochopeno v momentu aktuálního dění. Celistvost (otevřený systém) obohacuje určitou kvalitou své části. Pokud celistvost, otevřený systém, se 2 Srovnej: NAKONEČNY, M. Lexikon psychologie. Praha: Vodnař, 1995. 397 s. ISBN 80-82-85255-74-X ROGERS, C. R. A theory of therapy, personality, and interpersonal relationships as developed in the klient- centered framework. In: KOCH, S. (ed.) Psychology: A study a science. New York: McGraw-Hill, 1959. VYMĚTAL, J. Úvod do psychoterapie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003. 262 s. ISBN 80-247-0253-3