Muzikoterapie 7 - Page 63

Závěr V dnešní postmoderní doba zabraňuje blíže se věnovat emočnímu prožívání předškolních dětí. Na vině je neustálý tlak na výkon, nepřehlednost, nejistota, nedostatek času a žité blízkosti (v rámci rodiny). Svět, ve kterém dítě dnes žije, je orientován na hodnoty úspěchu, a tím velmi často dochází ke ztrátě autenticity dítěte. Nutně dochází k frustraci a prožitkům úzkosti. Dítě žije svá negativní očekávání a bez povšimnutí okolí může prožívat nedůvěru, strach, smutek. Takto žije svou existenci s jejími "hodnotami", které se učí od „světa“, který mu připravujeme. Proč tedy nevyžít jazyka hudby a nechat dítě se hudebně vyjádřit. Ve výzkumu existenciálních hodnot, jak jsem uvedla na začátku, jsem se přesvědčila, jak jemný odstín slov, jejich významové nuance hudební kreace zviditelňují. Práce s hudebními kreacemi u dítěte předškolního věku mne fascinovala právě pro tuto kvalitu bohatosti. Změna je v muzikoterapii navozována prostřednictvím vědomě užitých metod ovšem za předpokladu, že sám muzikoterapeut dokáže změny zvládat, rozumí svému prožívání, sám sobě, disponuje schopností pochopení a přijetí druhého, zejména pak schopností být autentický, a je orientovaný v hudbě. Pak není výhled uzavřen pravdě, ale je autentickým návratem k sobě, k možnostem minulým i budoucím.