Muzikoterapie 7 - Page 62

Porozumění a podpora dítěte skrze hudební kreace „Štít nebo meč“ jsou v hudebních kreacích dětí velice dobře rozpoznatelné, ale i rozpaky a nejistoty při jejich neuchopení. Již u předškolního dítěte se můžeme setkat se silnými intrapsychickými obrannými mechanismy ve smyslu plachosti, úzkosti, v podobě málomluvnosti, tichosti a zakřiknutosti. Dítě jakoby stojí mimo dětské dění. Otevření hudební zkušenosti s tímto dítětem bylo pro mne fascinující, byla jsem v roli začínajícího muzikoterapeuta a uchvátilo mne, jak toto dítě vstoupilo do světa sdělování, sdílení, sebeobjevování, dále jak dokázalo upozornit na potřebu podpory muzikoterapeutem. Muzikoterapeutická práce mne mile překvapila svou silou odhalovat vnitřní svět dítěte a jej obohacovat. Chlapec projevuje ke mně, k muzikoterapeutovi, vztah s očekáváním jistící osoby. Rozvíjí se jeho hudební projev a stává se komplexnější. Možná i rodinná muzikoterapie se v dohledné době stane skutečností. Zkušenosti z vlastní praxe v mateřské škole ukazují, že to, jak se dítě cítí se následně odráží v chování dítěte. Problém často spočívá v tom, že rodiče pocity svých dětí buď neberou vážně, nebo je popírají, bohužel někdy i zakazují. Dítě je mnohdy nápadně zmatené otázkou na své prožitky. Pokud se ho na jeho pocity zeptáte, je mnohdy nejisté a neví, co má říci, zda pravdu, nebo raději popřít, protože to vlastně "nemá, jako správný kluk, dítě" říci. Zmíněné zmatení bylo u tohoto chlapce velmi nápadné. Tento model reakce přenášel do všech odpovědí, byl otázkami vždy zaskočen a "zkrátka nevěděl, co odpovědět". Fyzický doprovod, pohybový neklid, značné prodlevy mezi otázkou a odpovědí, krátká odpověď, vyhýbání se očnímu kontaktu byly projevy obranných mechanismů. intrapsychických