odpoví na otázku: „Co dělat, když…“ Nalezne-li muzikoterapeut diferenciální podmínky, za
nichž se daný jev děje, může vyřešením této překážky nebo zjištěného problému, „zrychlit“
cestu k úspěšnému splnění stanovených terapeutických cílů.
4.
Principy kvalitativní - Princip ticha
Nejen zvuky a hudba jsou stimulující kvality, ale naopak i ticho má v metodě HET zcela
zásadní význam. Ticho je polaritou ke zvuku. Chceme-li zlepšit naslouchání, pracujeme
s kvalitou ticha, které je výchozím bodem terapeutické práce. Umění vnitřního ztišení má pro
člověka zcela zásadní význam. Tón, který zazní do ticha, má jinou kvalitu než tón, který
následuje ihned po předchozím tónu. Prožitek ticha je úzce spjat s koncentrací a s vědomou
pozorností. Většina lidí nemá problém s hlukem, ale často s tichem. Být sami se sebou
a zvnitřnit se, zůstat sami se sebou ve svém vnitřním tichu, setkat se se sebou samým, to se
ukazuje jako problém dnešní hlučné doby. Zvuky se naše tělo naučilo „vytěsňovat“, vědomě
je nevnímat. Ovšem to, že vědomě něco nevnímáme nebo nás to neruší, však neznamená, že
hluk nadále nepůsobí, nevnímáme jen ušima, tedy pouze sluchem, ale vnímáme celým tělem.
Říká se, že ticho léčí. Ovšem otázkou zůstává, zda ve svém životě věnujeme tichu
dostatečnou pozornost. Začneme-li jakoukoli činnost po vnitřním ztišení, vyjdeme-li z ticha,
probíhají v nás zcela jiné procesy než tehdy, když zahajujeme jakoukoli činnost v hluku,
zmatku, chaosu. Prožívaná kvalita ticha je důležitým procesem pro muzikoterapeutickou
metodu HET.
Muzikoterapeutická metoda Hudebně - edukační terapie HET má široké spektrum využití
a v praxi je již hojně využívána v nejrůznějších typech zařízení. Metodu by měla aplikovat
kvalifikovaná a proškolená osoba, která splňuje nároky zásadní pro výkon kvalitní a bezpečné
muzikoterapeutické praxe. Laické pojetí, experimentování či jiné hazardní formy aplikace
metody mohou vést k negativním výsledkům muzikoterapeutického působení. Metoda je
systémově pojatá a vyžaduje od aplikujícího muzikoterapeuta kvalitní vzdělání, které v sobě
zahrnuje komplexní přípravu na výkon muzikoterapeutické praxe. V České republice se daná
metoda vyučuje na Akademii Alternativa s.r.o. v Olomouci, instituci akreditované MŠMT,
v rámci tříletého vzdělávacího programu Muzikoterapie. Absolventi tohoto studijního
programu získávají titul Diplomovaný terapeut a mohou za svým jménem uvádět zkratku
DT s platností v rámci celé Evropské unie. Studium je navíc garantováno Mezinárodní
asociací uměleckých terapií MAUT jako profesní konfederací umělecko – terapeutické
profilace.
Použitá literatura:
Beníčková, M. (2010). Specifické poruchy učení z pohledu metodiky hudba těla. 2. díl.
In: Speciální pedagogika. Praha: UK v Praze, Pedagogická fakulta.
Beníčková, M. (2011). Muzikoterapie a specifické poruchy učení. Praha: Grada.
Beníčková, M. (2016). Metodika muzikoterapeutické intervence u klientů se specifickými
poruchami učení. In Umělecké terapie. Brno: Mezinárodní asociace uměleckých terapií.
Beníčková, M. (2017). Muzikoterapie a edukace. Praha: Grada.
Encyklopedický slovník (1993). Praha: Odeon.
Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.
Krček, J. (2008). Musica humana. Hranice: Fabula.
Všeobecná encyklopedie. Praha: Diderot, 1999.