Muzikoterapie 7 - Page 32

mnohdy těžko dosažitelná skutečnost a byl by lepší předpoklad efektivního včasného zmírňování důsledků obtíží způsobených danou poruchou. Závěr Výzkumy prováděné lékaři internisty a psychiatry včetně klinických psychologů nás ubezpečují v tom, že jakákoliv porucha či nemoc nemůže být považována za samostatný fenomén, ale způsob interakce člověka s vnějším prostředím. Nelze tedy direktivně od sebe oddělit psychické a fyzické zdraví od nemoci, vše je nezbytné vidět v bio-psycho-socio- spirituálních souvislostech. V praxi to znamená umožnit dítěti s jakoukoliv poruchou co nejdříve odhalit podstatu jeho obtíží a zahájit včasnou intervenci s cílem jeho obtíže minimalizovat. Spolu s příslušnou pedagogicko-psychologickou a terapeutickou podporou nastolit dle potřeby patřičnou medicínskou léčbu a sociální podporu, což by mohla zajistit poradenská pracoviště komplexní podpory, v jejichž rámci by participovali na péči klientů odborníci jednotlivých rezortů tzv. z jednoho místa. Klienti by nemuseli dojíždět za péčí na různá místa regionů, zabezpečila by se intenzivnější spolupráce pracovníků dílčích pomáhajících profesí na systémovém řešení zmírňování obtíží. Zde však narážíme na léty ověřený zásadní problém poradenských služeb - neinstitucionalizované propojení činnosti jednotlivých rezortů a jejich váznoucí koordinace. Literatura: Novosad, L. (2006). Základy speciálního poradenství: Struktura a formy poradenské pompoci lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Praha:Portál. Šturma, J. (1998). Specifické poruchy učení a psychoterapie. In: Sborník Psychoterapie VII. Praha: Triton, s. 109-117. Tischler, L. (2000) Attention deficit hyperactivity disorder. Referát na workshopu pořádaném Českou společností pro psychoanalytickou psychoterapii v Praze, dne 4.3.2000.