Muzikoterapie 7 - Page 30

Komplexní péče z jednoho místa jako včasná prevence prohlubujících se psychických obtíží Zdeňka Michalová Neopakovatelný, typický způsob reaktivity každého individuálního organismu na působení škodlivých faktorů přináší velkou variabilitu vnějších příznaků. Kliničtí i školní psychologové, lékaři, speciální pedagogové i terapeuti upozorňují, že existuje skupina poruch, na jejichž vzniku participuje kromě biologicko-hereditárních obtíží také chronický stres a faktory psychologické. Objevují se vlivem neřešených obtíží a intrapsychických problémů narušujících nejen běžný lidský duševní život, ale působících jako poruchy neurotické a psychosomatické. Duševní oslabení může po určitou dobu člověk kompenzovat, ale v souvislosti s pozdějším traumatem dochází u ohrožených lidí k selhání vybudovaných obran a psychická či psychosomatická choroba udeří v plné síle. Přibývající nároky na moderní způsob života jedince i rostoucí požadavky na získávání znalostí od útlého věku tedy rozšiřují rozměr jakýchkoliv psychických poruch. Značně prohlubují a zvýrazňují mj. poruchy chování či poruchy učení. Poruchy souhrnně vyjádřené názvem specifické poruchy chování (ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou, hyperkinetický syndrom) vytvářejí podklad lability v jednání i výkonnosti dětí, které navzdory schopnostem v rámci normálu ve svém vývoji a zvláště ve školním prostředí selhávají. Nepříznivá zpětná odezva okolí navozuje narušení sociokulturních a citových vztahů, vytvářejí se sekundární neurotické potíže a později i psychopatické projevy. Bludný kruh obtíží se uzavírá a bez pomoci odborníků se z něj děti nemohou vymanit. Postupně u nich dochází k poruchám adaptace na školní prostředí, což se samozřejmě týká i těch, kteří vůbec nic nemusí mít společného s uváděnými obtížemi v chování. Jedná se tedy i o jedince s takovými poruchami, které se primárně dotýkají oblasti prožívání a chování, rozvíjejí se na podkladě genetické dispozice, vlivem subjektivně neadekvátního působení sociálního prostředí, v němž dotyčný člověk žije. Určitý, apředevším u dětí s poruchou chování nejednotně definovatelný exogenní faktor může vyvolávat u každého jednotlivce různorodé a předem neočekávané reakce v závislosti na výše uvedených předpokladech, ve školním prostředí pak též v závislosti na získaných zkušenostech. Znamená to tedy, že mj. u dětí se specifickou poruchou chování dochází v jejich projevech k interakci genetických dispozic s vnějšími vlivy. Vezmeme-li v úvahu veškeré základní předpoklady vzniku adaptačních potíží žáků (aktivační spolupůsobení jedince při vytváření sociálního prostředí, jeho rozličné genetické dispozice, odchylky v chování způsobené sumací či spolupůsobením rozličných vlivů) musíme si uvědomit, že u některých dochází i ke kombinaci obtíží ( odchylky v oblasti prožívání a poruchy chování), což vede ve svém důsledku i k případným závažnějším poruchám vývoje osobnosti dítěte, obzvláště v případě, že se jedná o těžkou formu uváděné poruchy. Zdůvodnění potřebnosti poradenské péče z jednoho místa V novodobějších terapeutických pojednáních se setkáme s názorem na existující psychosomatický podklad specifických poruch učení a chování (Tischler, 2000, Šturma, 1998). Vedle diskrétních odchylek v CNS se na jejich rozvoji podílejí negativní sociální vlivy dopadající na psychiku jejich nositelů (např. odmítavý přístup k dítěti) či vleklý stres žáka z nadlimitních požadavků na jeho výkon v oblasti výuky či chování způsobený nevhodným výchovným působením a aplikací nežádoucích edukačních metod. Naopak je všeobecně známé, jak pozitivní vliv může mít na vývoj dítěte s jakoukoliv poruchou včasně aplikovaná