Muzikoterapie 7 - Page 25

Kniha Son-Rise: Zázrak pokračuje je detailní záznam vyléčení Rauna Kaufmanna z autismu. Kniha je rozdělena do třech částí. Ta první vypráví příběh Rauna od jeho prvního roku, kdy se najednou odvrátil od světa a rodiny do sebe, stal se netečným ke všemu a zdálo se, že je hluchý a slepý. Hodiny a hodiny tiše zíral a houpal se. Odborníci diagnostikovali autismus a mentální retardaci, rodičům nenabídli prakticky žádnou pomoc ani naději. Autismus byl považován za nezvratný celoživotní stav. Rodiče Rauna se však nechtěli vzdát. Začali s ním intenzivně pracovat doma a vyvíjet tak metodu SON RISE postavenou na přijetí a bezpodmínečné lásce bez očekávání. Pracovali s Raunem velmi intenzivně (až 12 hod. denně) 2,5 roku. Do programu přibrali i dobrovolníky, aby si rodiče mohli někdy odpočinout, věnovat se zbytku rodiny, vydělávat peníze. Ve čtyřech letech Raun nevykazoval žádné symptomy autismu. Druhá část knihy Následující roky popisuje Raunův další život od začátku školní docházky po studium na univerzitě a navazování partnerského vztahu. Ve třetí části jsou popsány příběhy dalších pěti rodin se „speciálními“ dětmi, které také prošli Son-Rise programem. V první kapitole autor shrnuje začátky projevování autismu u Rauna, popisuje jeho proměnu, autistické vzorce chování, studium literatury, návštěvy u odborníků, lékařů, jejich reakce a odmítání pro Raunův nízký věk. Přesvědčení rodičů považuji za výjimečné. Vzali Raunův stav jako šanci, jako velkou šanci přiblížit se k dítěti, ztracenému za zamlženým oblakem. Rozhodli se, že budou doufat, i když jiní považují tento pohled za nerealistický. Bez naděje by neměli důvod jít dál. Stále zkoumali své nitro, své obavy, pocity a to jim pomáhalo růst a být šťastnější. Brali každou událost jako nabídku ke změně jich samých, svých životů, ať už je to změna nepatrná nebo dalekosáhlá. Někdy nevidíme, co nám osud nachystá, ale smysl událostem můžeme dát tím, jak s nimi naložíme. V druhé kapitole se autor dostává k popisu jeho a manželčiny osobní vnitřní cesty poznání. Jejich výdrž a nalezení filozofie, která později umožnila vznik Son Rise programu, mě inspirovala. Novou vizi a způsob myšlení nazvali Proces volby a vyplývala z postoje „Milovat někoho znamená být s ním šťastný“. Věří, že každý z nás má v sobě moc volit si své pohledy, a tím vytvářet výsledné emocionální zkušenosti, které z nich plynou. Tudíž štěstí je věc volby. Začali upouštět od soudů a nálepkování „dobrý“ nebo „špatný“, ale chtěli zůstat otevření a akceptující. Zkoumali svá hluboká přesvědčení, věřili hlavně sami sobě a ne jiným odborníkům.