Muzikoterapie 7 - Page 12

jakoby to nebyla první zkušenost daného druhu. Protože byl široce vzdělán a o životě a živých tvorech neustále přemýšlel, byl totiž zvěrolékař, s jakousi vnitřní jistotou prohlásil: „Tohle ze mne promluvilo moje prehistorické archaické založení, kterým již dnes nežiji, ale ve snu se mi připomněla jeho dávná a zbytkově přítomná existence. „Umím se velice dobře koncentrovat, dokážu se nechat unést tím, co mne skutečně zajímá, ale tohle bylo něco jiného. Ve snu jsem vůbec nemyslel, Pokud, tak pouze o co nejrychlejším způsobu dosažení cíle. Nic víc, žádné uvažování, žádné pochyby, žádné alternativy. Žluté světlo mne volalo, přímo na mne křičelo a význam povelu byl zcela jednoznačný; „Ke mně!“ Povel ve mně okamžitě zažehnul rozkaz: „Za ním!“. Coby přírodovědecky vzdělaný muž uzavřel výklad hypotézou, že“ „ naše genetická výbava pravděpodobně obsahuje dosud nezjištěné, ale důvodně předpokládané vlohy dávno minulých živočišných předků“. Jeho závěr mne zaujal, protože dotyčný nebyl prvním člověkem, který v mé praxi podobné stavy a zážitky uvedl 10 . Jakmile hovoříme o významech, nacházíme se v prostoru řeči. Muž vypráví svůj sen: „Stojím mezi dveřmi pokoje, ve kterém se odehrává můj sen, ve kterém mám svoji roli. Já se na něj, jako v divadle, zvenčí dívám. Pak ale zjišťuji, že sen začíná řídnout a jako přeschlá barva na plátně opadává na zem. Ke svému překvapení zjišťuji, že spadlé kousky jsou písmena, noty, číslice a grafy, zlomky textů cizích neznámých jazyků, neznámé znaky, elementy řeči. Vidím, že jsou absolutně ploché, takže nemohou být hmotné, ale když se dívám na místa, na která spadly, zjevuje se mi nedozírná hlubina vznikajících slabik, vět, akordů, rovnic mající proměnlivou významovou hloubku, závisející na jejich postavení a vazbách ve snovém příběhu, jsou to zkrátka texty. Všechno to se tam pohybuje, prolíná a druží, jindy zas rozpadá, a proměňuje. Snící překvapeně sleduje, jak ta nehmotná suť vyvstává na povrch, postupně se shlukuje, a pak v šiku jako roj včel vyletí oknem ven a mizí, aby se shluk opět vrátil a před užaslými zraky snícího ze stejných elementů vytvořil nový zcela jiný sen. „Aha“, blesklo snícímu po chvíli, „sen je živý text, ve kterém ve spánku promlouvají světské události“. Co jej činí živým? „Je to bytí světa v jednotlivostech i částech na pozadí celku Bytí“. Když procházíme svými sny a když se setkáváme se sny druhých, tak jsme znovu přesvědčováni o tom, že spánkové snění je samostatný a v řadě ohledů nezávislý, i když dosud neuspokojivě probádaný způsob našeho pobytu. Vidíme například, že ve snovém životě jsme přítomni jen vlastnostmi, které souvisejí se snovými událostmi. Jako bychom v nich žili odlehčeni od nesouvisejících přítěží bdělého života a jeho významy, nacházíme se přetvořeni do snového dění. To, co se ve snovém příběhu či události objeví se nikdy před tím nestalo a asi nestane, nezřídka ani nesouvisí s bděním. I z těchto důvodu je ošidné snový život rovnou a analogizovat a paralelizovat s bděním. Pobýváme-li ve snovém světě po celou dobu výkladu, tak zjišťujeme, že analogie a paralely nejsou pro snový výklad primární, leckdy ani nutné, pro svou křehkou intimitu jsou leckdy i nepatřičné. Nejen samostatnost snového života, ale také jeho další charakteristiky poukazují na jeho zvláštnosti a nenahraditelnost. Co se nám objevuje ve snovém životě? Je to naše bezprostřední, subjektivní, privátně sdílené bytí v čistě osobním snovém světě. Stejně takové je i zakoušení přirozeného světa. Ten se ukazuje ze sebe svébytně každému z nás. Zdálo by se, že naprostá snová subjektivita je pro jakékoli obecné zkoumání nepoužitelná. Musíme si ale uvědomit, že vysoce subjektivní jsou způsoby prezentace světa, nikoli však významy, které ony skutečnosti, děje a příběhy mají. Takže se zde paradoxně přímo dotýkají ontologické skutečnosti s ontickými, aniž by se navzájem vylučovaly nebo rušily. Tytéž subjektivní 10 Z vlastní životní zkušenosti z psychedelického výcviku (MUDr. M. Hausner) v PO FN KÚNZ v Praze jsem měl několik vlastních i u druhých lidí vypozorovaných zkušeností a zážitků a svědectví. Ty tuto hypotézu sice zatím neprokázaly, a také dosud neprokazatelně navozují, ale je to možná pobídka, či téma pro relevantní zkoumání.