jakoby to nebyla první zkušenost daného druhu. Protože byl široce vzdělán a o životě a živých
tvorech neustále přemýšlel, byl totiž zvěrolékař, s jakousi vnitřní jistotou prohlásil: „Tohle ze
mne promluvilo moje prehistorické archaické založení, kterým již dnes nežiji, ale ve snu se
mi připomněla jeho dávná a zbytkově přítomná existence. „Umím se velice dobře
koncentrovat, dokážu se nechat unést tím, co mne skutečně zajímá, ale tohle bylo něco jiného.
Ve snu jsem vůbec nemyslel, Pokud, tak pouze o co nejrychlejším způsobu dosažení cíle. Nic
víc, žádné uvažování, žádné pochyby, žádné alternativy. Žluté světlo mne volalo, přímo na
mne křičelo a význam povelu byl zcela jednoznačný; „Ke mně!“ Povel ve mně okamžitě
zažehnul rozkaz: „Za ním!“.
Coby přírodovědecky vzdělaný muž uzavřel výklad hypotézou, že“ „ naše genetická výbava
pravděpodobně obsahuje dosud nezjištěné, ale důvodně předpokládané vlohy dávno minulých
živočišných předků“. Jeho závěr mne zaujal, protože dotyčný nebyl prvním člověkem, který
v mé praxi podobné stavy a zážitky uvedl 10 .
Jakmile hovoříme o významech, nacházíme se v prostoru řeči. Muž vypráví svůj sen:
„Stojím mezi dveřmi pokoje, ve kterém se odehrává můj sen, ve kterém mám svoji roli. Já se
na něj, jako v divadle, zvenčí dívám. Pak ale zjišťuji, že sen začíná řídnout a jako přeschlá
barva na plátně opadává na zem. Ke svému překvapení zjišťuji, že spadlé kousky jsou
písmena, noty, číslice a grafy, zlomky textů cizích neznámých jazyků, neznámé znaky,
elementy řeči. Vidím, že jsou absolutně ploché, takže nemohou být hmotné, ale když se dívám
na místa, na která spadly, zjevuje se mi nedozírná hlubina vznikajících slabik, vět, akordů,
rovnic mající proměnlivou významovou hloubku, závisející na jejich postavení a vazbách ve
snovém příběhu, jsou to zkrátka texty. Všechno to se tam pohybuje, prolíná a druží, jindy zas
rozpadá, a proměňuje. Snící překvapeně sleduje, jak ta nehmotná suť vyvstává na povrch,
postupně se shlukuje, a pak v šiku jako roj včel vyletí oknem ven a mizí, aby se shluk opět
vrátil a před užaslými zraky snícího ze stejných elementů vytvořil nový zcela jiný sen. „Aha“,
blesklo snícímu po chvíli, „sen je živý text, ve kterém ve spánku promlouvají světské
události“. Co jej činí živým? „Je to bytí světa v jednotlivostech i částech na pozadí celku
Bytí“.
Když procházíme svými sny a když se setkáváme se sny druhých, tak jsme znovu
přesvědčováni o tom, že spánkové snění je samostatný a v řadě ohledů nezávislý, i když
dosud neuspokojivě probádaný způsob našeho pobytu. Vidíme například, že ve snovém životě
jsme přítomni jen vlastnostmi, které souvisejí se snovými událostmi. Jako bychom v nich žili
odlehčeni od nesouvisejících přítěží bdělého života a jeho významy, nacházíme se přetvořeni
do snového dění. To, co se ve snovém příběhu či události objeví se nikdy před tím nestalo
a asi nestane, nezřídka ani nesouvisí s bděním. I z těchto důvodu je ošidné snový život rovnou
a analogizovat a paralelizovat s bděním. Pobýváme-li ve snovém světě po celou dobu
výkladu, tak zjišťujeme, že analogie a paralely nejsou pro snový výklad primární, leckdy ani
nutné, pro svou křehkou intimitu jsou leckdy i nepatřičné.
Nejen samostatnost snového života, ale také jeho další charakteristiky poukazují na jeho
zvláštnosti a nenahraditelnost. Co se nám objevuje ve snovém životě? Je to naše
bezprostřední, subjektivní, privátně sdílené bytí v čistě osobním snovém světě. Stejně takové
je i zakoušení přirozeného světa. Ten se ukazuje ze sebe svébytně každému z nás. Zdálo by se,
že naprostá snová subjektivita je pro jakékoli obecné zkoumání nepoužitelná. Musíme si ale
uvědomit, že vysoce subjektivní jsou způsoby prezentace světa, nikoli však významy, které
ony skutečnosti, děje a příběhy mají. Takže se zde paradoxně přímo dotýkají ontologické
skutečnosti s ontickými, aniž by se navzájem vylučovaly nebo rušily. Tytéž subjektivní
10 Z vlastní životní zkušenosti z psychedelického výcviku (MUDr. M. Hausner) v PO FN KÚNZ v Praze jsem
měl několik vlastních i u druhých lidí vypozorovaných zkušeností a zážitků a svědectví. Ty tuto hypotézu
sice zatím neprokázaly, a také dosud neprokazatelně navozují, ale je to možná pobídka, či téma pro relevantní
zkoumání.