využívám svoji radost ze setkání a spolupráce s klienty, neboť bez jejich ochoty vstoupit do
herního prostoru, by se zřejmě nic zvláštního neodehrávalo. Možná by se dalo hovořit o
„léčbě atmosférou“. Muzikoterapii vnímám jako rehabilitační proces (př.spontánní psaní),
s tréninkem motivace, s psychickým „otužováním“, s mobilizujícími prvky hudby (zpěv,
kreslení při hudbě, jednoduché muzicírování, bubnování). Vedle hudby zůstává ještě dost
prostoru na nabídnutí opory a umění naslouchat druhému.
P.S. Už teď se těším na příchod nového parťáka, pana Cd Přehrávače, hurá!
Přílohy:
Spontánní psaní klientů:
a) Téma: Dokonči příběh „To onehdy…“ (s. 55)
b) Téma: Barevné básnění „Feťácký blues“
c) Téma: Barevné hrátky se slovy „Zelená vášeň“ (s. 56)
c1) „Žlutavé odpoledne“
Z autorčiny vlastní tvorby jako psychohygieny:
obr.č.1 – domácí felinoterapie (s. 48)
obr.č.2 – „Muž a žena v dobré energii“ volná interpretace dle O.Š., akryl (s. 54)
obr.č.3 –„Letní vlání“, profil mladé ženy, tužka (s. 54)
Literatura:
(1) MÜLLER, Oldřich (ed.) a kolektiv. Terapie ve speciální pedagogice. Praha: Grada, 2017
(2. přepracované vydání)
ISBN 978-80-247-4172-7
(2) KRATOCHVÍL, S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén, 1995
(2.1.) VYMĚTAL, J. Speciální psychoterapie. Úzkost a strach. Praha: Psychoanalytické
nakladatelství, 2000
(3) ZELEIOVÁ, Jaroslava. Muzikoterapie. Východiska, koncepty, principy a praxe. Praha:
Portál, 2007
ISBN: 978-80-7367-237-9