Muzikoterapie 4,5 | Page 6

Afektová teorie – determinanty hudby baroka

Karol Medňanský

Doc. Mgr. art. Karol Medňanský, PhD. Prešovská univerzita v Prešove Filozofická fakulta Inštitút hudobného a výtvarného umenie Katedra hudby E-Mail: [email protected].

Abstrakt

Afektová teorie významnou mírou ovlivňuje estetické cítění a  hudební řeč období baroka. Naproti tomu, že svoje kořeny měla již v  antickém Řecku, opírala se především o  učení René Descartesa (1596 – 1650). Neoddělitelným doplňkem afektové teorie byla hudební rétorika, která v  baroku byla součástí skladatelské poetiky a  skladatelské techniky, v  pozdějším období se stala součástí hudební estetiky. Afektová teorie byla ve své podstatě podmíněná využíváním didymické tónové soustavy. Afektová teorie zásadním způsobem působila na volbu komplexního spektra hudebních výrazových prostředků, jako volbu tóniny a  její symboliky, strukturu melodie, metrickou strukturu skladeb, harmonický příběh kompozicí, instrumentaci skladeb, hudební a  mimohudební symboly apod. Zajímavostí je, že s  výjimkou prvků závislých na didymické tónové soustavě – hlavně volba tóniny a  její symbolika – využívá řady principů afektové teorie i  v  následujících etapách hudebních dějin: klasicismu, romantismu  ve 20. století, avantgardu 20. a  21. století nevyjímaje.

Klíčová slova:

Antika. Afektová teorie. Hudební rétorika. Vlivy. Hudební řeč. Vývoj. Současnost.

Affect Theory – the Determinant of Baroque Music

Abstract

The significant determinant of Baroque music is affect theory. It had governing impact on the aesthetic feeling and musical language on the music of 16th to 18th century. Although its origins date back to Ancient Greece, it relied mainly on the theory of French scholar René Descartes (1596-1650). The characteristic phenomenon of affect theory is the fact that its affect is largely conditioned by the use of didymic tonal system. Affect theory significantly influenced all the components of Baroque musical language as the selection of tonality and its symbolism, the structure of melody, metric structure of compositions, harmonious progress of compositions, instrumentation of compositions, musical and extra-musical symbols, and others. It is important to state that with the exception of musical elements dependent on didymic tonal system – especially the choice of tonality and its symbolism –many of the principles of affect theory are used in the subsequent eras of musical development: Classicism, Romanticism and in the 20th century Avant-Garde of the 20th and 21st centuries. It demonstrates the universality of its vitality and applicability in all eras. It is an indisputable fact that its affect can be effectively used also in music therapy, or even its knowledge is a prerequisite for success in this field.

Key words:

Antiquity. Affect theory. Influences. Musical language. Development. Contemporary history. Music therapy.

6 II III II