Muzikoterapie 4,5 | Page 109

nové subjekty, shodní protagonisté prostupují různá občanská sdružení nebo spolky. Stát, resp. orgány státní správy, včetně ministerstev, přestaly postupně po r. 1989 vstupovat do dění občanských organizací, nebyla v řadě případů státem nastavena pravidla pro nesoudní regulaci občanských sdružení, spolků. Ministerstva v případě neshod mezi soukromými subjekty - občanskými sdruženími a poté spolky - odkazovala na soudní řešení. Soudní pře ale byly projednávány zdlouhavě a soudní rozsudky přestaly být v té době předvídatelné. Orgány státní správy nebyly oprávněny nastavovat pravidla a nebyly zřetelným rozhodčím mezi nimi při nedodržení pravidel nebo nesouladu názorů. Současně ale ministerstva nebyla povinna dát ve známost, pokud je některý subjekt požádal o projednání legislativního návrhu, a tak mohly být ostatní odborné subjekty v jednáních opominuty. Tyto okolnosti umožnily vytvoření šedé zóny negativních společenských jevů - s tvorbou monopolizujících tendencí, klientelismem, nekalým lobbismem a provázanosti občanských sdružení, spolků se státními strukturami a univerzitami.

Ministerstvo zdravotnictví, pro nevyjasněnost názorů odmítlo projednávat jak arteterapii, tak muzikoterapii v novele zákona č. 96/2004 Sb. Arteterapeuté předložili pozměňovací návrh - vložení arteterapie do zákona č. 96/2004 Sb., kde kvalifikační požadavky vzdělávacího programu byly pro ostatní asociace nepřijatelné. MIČR v dohodě s další organizací uměleckých terapií předložil alternativní návrh, ale sněmovna nakonec zamítla oba návrhy a arteterapie, muzikoterapie a ani ostatní umělecké terapie se do novely zák. č. 96/2044 nedostaly.

Důvody shledávám mimo jiné v tom, že zpravodajka k novele zákona předložila oba návrhy nepřehledně, pod stejným názvem, takže pravděpodobně nebylo poslancům dost zřejmé, proč jsou dva návrhy, a možná ani, že jsou rozdílné. Ani příslušný garanční výbor se vlastně nevyjádřil k oběma návrhům tak, že by vyhodnotil jejich odbornou kvalitu a z tohoto hlediska by vybral vhodnější. Pravděpodobně došlo k tomu, že poslanci se dostatečně neorientovali v problematice a volili proto neutrální postoj, jehož výsledkem bylo zamítnutí obou návrhů.

K novele zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. předložil MIČR v dohodě s další odbornou organizací alternativní návrh k uměleckým terapiím, který byl v  připomínkovém řízení přijat všemi jeho účastníky. Zákon ale nebyl přijat, protože garanční výbor Poslanecké sněmovny ČR doporučil, aby návrh zákona sněmovna vůbec neprojednávala pro jeho nedostatky v jiných kapitolách (ne v uměleckých terapiích) a Poslanecká sněmovna PČR doporučení garančního výboru akceptovala.

II III II 109