KVALITA POTRAVIN
ROČNÍK 13, ČÍSLO 1
GMP+ FSA: Bezpečná krmiva jako základ bezpečných
potravin živočišného původu
Ing. Milan Kroutil, Ph.D., TÜV SÜD Czech s.r.o.
Základním předpokladem pro získání zdravotně nezávadných a kvalitních potravin pro lidskou spotřebu je kromě samotné technologie,
hygieny a postupů výroby v potravinářském podniku také kvalitní
a zdravotně nezávadná, tzn. bezpečná surovina. V případě potravin
živočišného původu má na kvalitu
suroviny, při dodržení podmínek
chovu a zajištění zdraví hospodářských zvířat, zásadní vliv zejména
krmivo.
Legislativa a uvádění krmiv na trh
Sektor výroby krmiv, určených pro
zvířata určená k produkci potravin,
je na úrovni Evropské legislativy
regulován nařízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) 183/2005,
kterým se stanovují požadavky
na hygienu krmiv a které navazuje na obecné zásady a požadavky
potravinového práva definované
v nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) 178/2002 stanovujícím
obecné požadavky na bezpečnost
potravin a krmiv a vztahujícím se
rovněž na provozovatele krmivářských podniků.
Krmivem se ve smyslu legislativy
rozumí látka nebo výrobek, včetně
doplňkových látek, které jsou zpracované, částečně zpracované nebo
nezpracované, a které jsou určené
ke krmení zvířat. Dle definice jsou
24
krmivem nejen kompletní, doplňková a minerální krmiva, ale i doplňkové látky (vitamíny, stopové
prvky, aminokyseliny, ochucovadla,
konzervační látky, apod.) a jejich
premixy, nezpracované krmné suroviny (obiloviny, olejniny, luskoviny, apod.), zpracované krmné suroviny (řepkové extrahované šroty, mlýnské odpady, krmné oleje,
apod.), tedy v podstatě vše, co lze
použít ke krmení zvířat. Z tohoto
důvodu je legislativou kladen velký
důraz na to, aby krmiva byla „bezpečná“ tj. neměla škodlivý účinek
na lidské zdraví nebo zdraví zvířat
a nezpůsobovala, že získané potraviny nejsou bezpečné pro lidskou
spotřebu. Krmiva uváděná na trh
nesmí mít rovněž přímý nepříznivý
vliv na životní prostředí ani na životní podmínky zvířat.
Uvádění krmiv na trh je regulováno
nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 767/2009, pravidla pro uvádění doplňkových látek
na trh jsou stanovena v nařízení
Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1831/2003.
Mimo výše uvedenou legislativu
pro oblast krmiv je třeba vzít v úvahu také další předpisy EU, které jsou použitelné v oblasti výživy
zvířat (zejména pravidla pro prevenci spongiformních encefalopatií
- např. BSE, geneticky modifikované organismy - GMO, ekologické
zemědělství a další) a také legislativu národní, kterou je Vyhláška
č. 356/2008 Sb., kterou se provádí
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech,
ve znění pozdějších předpisů.
Základním požadavkem legislativy
a zároveň klíčovým prvkem v zajišťování výroby bezpečných krmiv
je provedení analýzy nebezpečí
a stanovení kritických kontrolních
bodů, tzn. aplikace principů HACCP
(Hazard Analysis Critical Control
Point) ve všech částech krmivářského řetězce. Zavedením a uplatňováním principů HACCP spolu se
správnou výrobní (SVP) a správnou
hygienickou (SHP) praxí lze účinně předcházet kontaminaci krmiva
fyzikálním (střepy, třísky, tříštivé
plasty, kovy, apod.), chemickým
(těžké kovy, mykotoxiny, rezidua
pesticidů a léčivých látek, dioxiny,
polychlorované bifenyly, apod.) nebo biologickým (mikroorganismy,
škůdci, apod.) nebezpečím a zamezit tak současně ohrožení zdraví
zvířat a vstupu těchto nebezpečí
do potravin pro lidskou spotřebu.
Nad rámec legislativních předpisů,
jejichž dodržování je povinné, bylo
zájmovými organizacemi v krmivářském odvětví vytvořeno několik
standardů, jejichž požadavky jsou
založeny na uplatňování principů
HACCP, SVP/SHP a obsahují podrobné požadavky na zajišťování bezpečnosti krmiv s ohledem
na jejich specifika ve vztahu ke sledovatelnosti, označování, manipulaci, skladování, transportu, čištění, sanitaci, apod. Standardy jsou
aplikovatelné na celý krmivářský
řetězec (např. GMP+, Ovocom, QS)
nebo na jeho část (např. FAMIQS, GTP-Coceral). Nejrozšířenějším
a zároveň také nejdéle platným
standardem pro zajišťování bezpečnosti krmiv je systém GMP+.
GMP+ Feed Safety Assurance
Standard byl vyvinut a vytvořen
v roce 1992 holandským krmivářským průmyslem jako reakce
na několik incidentů souvisejících
s kontaminací krmných surovin použitých k výrobě krmiv a následně
ke krmení zvířat. Ačkoliv byl systém GMP+ původně holandským