SLADKÉ BRAMBORY OCHUCENÉ SLZAMI
Na Pohár mistrů jsme se Slavií odjížděli zhruba 10 dní po Mistrovství světa v Lipsku. Na tomto náročném, a pro ženský národní tým i úspěšném, turnaji figurovalo ze Slavie celkem 8 hráček, takže se není čemu divit, že jsme byly ještě myšlenkami tak nějak stále na Světě. Byl to pro český hokej, dá se říct, vrchol halové sezóny. Ne však pro ženy Slavie. Není ale divu, že přeladit se na nový a opět náročný turnaj, pro nás bylo poněkud složitější.
Nicméně počátkem oficiálního tréninku na nás opět dýchla atmosféra důležitosti naší koncentrace a odhodlání získat další cenný kov na tomto turnaji. Věděly jsme, co chceme letos na Poháru získat a byly jsme, i přes mírně nepříznivé zdravotní rozpoložení pár našich hráček (rýma, kašel atd.), odhodlány se do toho pořádně opřít stejně jako před pár dny na MS. Naše ambice byly vysoké, ne však již nějakou dobu nereálné. Samozřejmě, že hlavním cílem bylo udržení elitní A divize. Ale v našich přáních jsme si jely pro medaili. Tentokrát jsme však snily o cennější než o té bronzové, jež nám visí doma v pokoji z loňského roku. Vždyť tak to také přeci „vycházelo“ – před dvěma lety, kdy jsme opět měly čest hrát v této elitní divizi, jsme skončily na čtvrtém místě, loni na krásném bronzovém, no a letos jsme si tedy „vypočítaly“ stříbrnou příčku. Věděly jsme však, že to nebude vůbec jednoduché.
Sportovní aréna v litevském Šiauliai byla rozlehlá a svým zázemím opravdu hodna pořádání velkých akcí. Bohužel návštěvnost zde byla poměrně nízká, a to i při zápasech domácího týmu.
S gumovým povrchem hřiště jsme větší problémy neměly, tento typ je už ve světě pomalu běžnější než parkety. A pokud někdo přece, tak si zvykl během tréninku.
V předvečer začátku turnaje nám trenéři připomněli, o co jsme sem přijeli všichni bojovat a tak jsme do postelí odcházely řádně navnaděny na prvotní boje o poutavé umístění.
V základní skupině nás čekaly zápasy s domácí Litvou (Gintra Strekte Uni), loňskými stříbrnými Španělkami (Club de Campo Madrid) a Francouzkami z HC Cambrai.
Hned v úvodním utkání nás překvapila rychlost a technika litevských hráček, které do této nejvyšší divize zavítaly z pozice prvního postupujícího týmu loňského „béčkového“ turnaje. Nicméně i přes počáteční rozpaky a zádrhely jsme dokázaly vybojovat vítězství.
Večer nás čekal papírově nejsilnější soupeř naší skupiny – Španělky, jež na minulém PMEZ obsadily druhou příčku. Do zápasu jsme vstupovaly sic
připravila Adéla Mejzlíková
opět v TOP 4!